Album je dlouho očekávaným počinem. Poslední řadovku Umlkly stroje vydal Mišík v roce 2004. "Zatímco předchozí album ETC... Umlkly stroje vznikalo ve značných porodních bolestech téměř 'korespondenční cestou', tentokrát nahráváme 'postaru', využíváme dobré akustiky studia a některé písničky točíme celá kapela dohromady," řekl iDNES.cz krátce po zahájení nahrávání v říjnu loňského roku Vladimír Mišík.
V té době se zdálo, že album bude psáno jen na Mišíkovo jméno a prezentováno jako jeho sólové, přestože jeho stálí koncertní spoluhráči tvořili základ doprovodné kapely: "Ty písničky nejsou moc typické pro ETC..., spíš připomínají takové moje charakteristické jednodušší skladby s kytarou," uvedl tehdy zpěvák. Situace se však postupem prací změnila a album vychází pod osvědčenou kapelovou značkou.
Album Ztracený podzim obsahuje 13 skladeb. Autorsky převažuje podíl Vladimíra Mišíka, hudbu k písni Páteční Cajun pak složil Jiří Veselý.
Aranžérsky na albu pracovala celá kapela ETC (Jiří Veselý, Pavel Skála, Petr Pokorný, Jiří Zelenka, Vladimír Pavlíček). Podobu alba také významně ovlivnilo producentské trio Veselý – Skála – Zelenka, jakož i zvukař Tomáš Jakl, který album natáčel, Lukáš Martinek, který album smíchal a Vladimír Pecha, který zajistil finální mastering.
Na albu vystupuje i celá řada hostů. Violoncellista Jaroslav Olin Nejezchleba a zpěvák Pavel Bohatý patří k Mišíkovým osvědčeným koncertním "kumpánům". Znalce Mišíkovy tvorby ale jistě překvapí účast čtyřčlenné dechové sekce (František Kop – tenorsax, Jiří Hanzlík – barytonsax, Pavel Herzog – trubka, Martin Líska – pozoun) a podíl programátora Vladimíra Pechy.
Skladby stylově oscilují od country, přes cajun až po nefalšovaný rock. Všechny však spojuje nezaměnitelný rukopis Vladimíra Mišíka a samozřejmě jeho cit pro výběr kvalitních textů, které pocházejí, jak je "v kraji zvykem", od několika současných autorů i známých osobností české literatury.
Kromě samotného zpěváka zde najdeme jména Josefa Kainara, Františka Gellnera, Marka Ebena, Emila Boka a Vlastimila Třešňáka. "Je to text, který napsal po našem společném zájezdu na trase Zlín-Zvolen, kdy po asi půlroční abstinenci podlehl atmosféře v našem souboru a nebylo mu zrovna nejlíp," komentoval Mišík Třešňákův příspěvek.
Obalu a jeho grafiky se tradičně ujal Karel Haloun s Luďkem Kubíkem a pojali jej jako luxusní balení ve formátu DVD, které dává prostor pro tajuplné obrázky malíře Miroslava Jiránka (mimo jiné tvůrce obalu legendární desky ETC… 2). Obal obsahuje kromě CD i obsáhlý booklet s texty a také plakát s reprodukcí obrazu Miroslava Jiránka.
Vladimír Mišík (1947) je jednou z nejvýraznějších osobností české populární hudby již od 60. let 20. století. Svou tvorbou ovlivnil celou řadu umělců ať už z hudebního, výtvarného či literárního prostředí. Muzikanti pod značkou ETC... však začali vystupovat v roce 1974. Vladimír Mišík s kapelou ETC... přes mnohé personální změny a dvouletý zákaz činnosti v 80. letech koncertuje dodnes.
Do současné chvíle vydala kapela 10 řadových alb, řadu kompilací a také 1 DVD k 60. narozeninám Vladimíra Mišíka. Vloni na podzim zaznamenala firma Supraphon komerční úspěch s kolekcí prvních čtyř Mišíkových alb, vydanou v boxu pod názvem Deja vu.
