Projekt Mikoláš Aleš 1852-2007 vznikal podle kurátora výstavy Ondřeje Chrobáka při vědomí všech obtíží spojených s účelovou interpretací Alšova díla v době komunismu, která jej postavila jako autora Špalíčku a Slabikáře na piedestal „národního a lidového“ umění.
Od kreseb po architekturu
Komplexní výběr z Alšovy tvorby představuje jak malířské dílo, tak kresby, knižní ilustrace, kartony a dekorativní návrhy na architekturu. V raných obrazech Rákocziho pochod (1877) nebo Husitský tábor (1877) se objevuje dynamická kresba, kterou oceňovala až generace moderních umělců.
Tato část výstavy končí obrazem Setkání Jiříka z Poděbrad s Matyášem Korvínem z roku 1878. Zajímavé kresby demonstrují Alšův postup, kdy Setkání předcházely skupinové kompozice. Tomuto obrazu se bohužel dostalo obdivu až poté, co jej v roce 1922 zakoupila Moderní galerie.
Za pozornost stojí Alšovy cykly Vlast v části věnované kompletní výzdobě foyeru Národního divadla a Živly v podobě čtyřdílné zástěny pro Alexandra Brandejse z roku 1878, následované kresbami s motivem tragédie indiánů a tematikou vojáků. V Jezdecké šarvátce z roku 1878 se Aleš inspiroval barevností francouzského romantika Eugena Delacroixe.
Ve sgrafitech lze pozorovat návrat k monumentálnímu pojetí Alšových začátků, zvláště v rozměrných kartonech s motivy Jana Žižky z Trocnova z roku 1894 určených pro plzeňského architekta Rudolfa Štecha a v dekoraci pražského domu v Ostrovní ulici s tématy Na vojně, Myslivec, Dragoun a Hulán z let 1889-1890. Výzdobě pražských domů (Staroměstská vodárna, Rottův dům) se zde však mohlo věnovat více prostoru. Výstavu uzavírá soubor osobních předmětů, nábytku a suvenýrů z osobního vlastnictví Mikoláše Alše.
Bez příběhu
Dílo Mikoláše Alše je třeba vnímat v kontextu doby. Zatímco ve Francii nastoupil v sedmdesátých letech devatenáctého století impresionismus, vrcholem snah českých výtvarných umělců byla v té době, v prostředí národní emancipace, výzdoba Národního divadla.
Stejně jako v předchozích projektech přišel kurátor Ondřej Chrobák se zajímavou myšlenkou představit vedle tvorby i Alšovu legendu v průběhu minulých dob, která by expozici značně oživila a svým způsobem rehabilitovala jeho tvorbu.
V konečné koncepci se však projevil zásah z vyšších míst Národní galerie a výstavě tak chybí příběh. Je záměrně nekonfrontující, nevyvolává žádné otázky ani odpovědi.
Mikoláš Aleš 1852-2007
Jízdárna Pražského hradu, hlavní kurátor Ondřej Chrobák. Výstava trvá do 20. dubna, plné vstupné 140 korun.
Hodnocení MF DNES: 70%