Poetiku cirkusu rozestíralo v klauniádách, pantomimách či akrobatických miniaturách Divadlo Husa na provázku od svých počátků. Táhne se jako barevná nit i třicetiletou tvorbou Tálské - právě z prostředí jarmarečního divadla, manéže, potulných komediantů dokázala vytěžit krásná čísla. A nynější sedmdesátiminutová inscenace připomíná magickou esenci těchto režisérčiných prací. Se mnou smrt a kůň je nostalgickým holdem světu pod šapitó v jeho venkovním lesku, trmácivé dřině i tragické pomíjivosti.
Dvojjediná postava - jakási duše cirkusu - v podobě černě kostýmovaného ošuntělého páru v podání Romana Slováka a Jana Zrzavého přitáhne na pusté jeviště čtyřkolák. Kolem vozu nápadně připomínajícího pohřebák se vyrojí dav typických "obyvatel" cirkusové arény. Tálská pak rozehraje vše, co od cirkusu čekáte: chodí se a šplhá po provaze, vrhá se tu noži, drezurují šimlové, dělají kouzla nebo krotí hadroví hadi. Přitom v melancholickém mumraji pečlivě sleduje tragikomické vztahy lidí z manéže. Hořce směšné je snažení zchromlé provazochodkyně (Eva Vrbková), která z nešťastné lásky přijde o nohy. Vrhač nožů (Radim Fiala) hledá groteskně své terče v ženském srdci i rozkroku. Chladnou femme fatale je hadí žena i výtečná akrobatka na laně (Gabriela Ježková). Popletenému iluzionistovi (Pavel Zatloukal) zase nevycházejí jeho čáry. A z této anatomie manéže vyvstává tajemná dvojice představující jakousi prapodstatu cirkusového řemesla a umu. Když se nedostává síly, citů, ale i lidských údů, neváhá se všudypřítomný pozorovatel Roman Slovák rozdělit o vlastní nohy, oči i srdce. Tklivá pokora, s jakou se rozdává, kontrastuje s finální scénou: vozíček s obětujícím se a obětovaným hrdinou prostě spolkne černá opona. Na ztemnělém jevišti zůstává apoteóza řemeslného kumštu, který chce člověka celého a bez výhrad ho stravuje.
Vedle mistrné kompozice, v níž se etudy nenásilně prostupují, Tálská umí odhalit krásu sebemenšího detailu. Dokáže poloprázdné jeviště zahalit něhou, melancholií, udivit na sekundu načasovanou akcí. Krajkovím inscenace nechá občas problesknout gag a hřejivý humor. V neutuchajícím přílivu režijní imaginace, která navíc spoře a umně zachází se světlem a hudbou, zůstává i prostor na divácké asociace, iluze i sny. Hravost a uvolňující fantazie tak vlastně představují vrcholné cirkusové číslo režisérky.
|
Se mnou smrt a kůň | |
| scénář a režie | Eva Tálská |
| dramaturgie | Radan Koryčanský |
| dramaturgická konzulatace | Bořivoj Srba |
| hudba | Lenka Foltýnová |
| scéna a kostýmy | Jana Zbořilová |
| pohybová spolupráce | Petr Šmolík |
| akrobatické konzultace | Jaromíra a Marcela Joo |
|
Premiéra 15. března | |
