V profesorském sboru se sejdou Tomáš Matonoha, Eva Holubová, Jiří Schmitzer či Milan Šteindler a jako inspektor se objeví Pavel Telička.
"Řekl jsem Holubové, že jako ředitelka školy může vytipovat lidi do sborovny. Vzala to vážně a na karlovarském festivalu si vyhlídla Teličku. Dali jsme si schůzku ve Slavii a ukázalo se, že má předpoklady školního inspektora zahrát," vzkazuje Vorel, který se na pár dní stáhl do lesů, k počítači na pařezu.
"Za chvíli začínáme točit a na to potřebuju sílu, hodně síly. Natáčení je jako válka. Tedy, já ve válce nikdy nebyl, ale představuju si ji jako natáčení filmu," vysvětluje. Shodou okolností padne první klapka ve výroční den ruské okupace, 21. srpna, ale v tom prý žádný záměr nespočívá.
"Chtěli jsme natáčet na gymnáziu, ještě než začne škola, abychom nerušili provoz. Tedy čtrnáct dní před začátkem školního roku, v pondělí. A vyšlo to na 21. srpna. Ale věřím, že tentokrát tanky nepřijedou," směje se režisér.
Aby to všechny bavilo
Každý svůj film se snaží udělat jinak – stylem i náladou. "Gympl vypráví hlavně o malování graffiti a o malování vůbec, takže se dá předpokládat, že bude hodně výtvarný, obrazový, barevný, hudební, poetický. Děj je také bytelný, ale dějem se nikdy moc nezabývám. Chci, aby film působil srdcem, pohlavím, radostí, aby nás bavil při natáčení, při koukání, aby to bavilo diváky," líčí Vorel.
Z dobré padesátky studentů se ve filmu vydělí hlavně septima a v ní hrdina Snowboarďáků či Rafťáků Mádl a režisérův syn, který upoutal už ve Skřítkovi. Co jsou zač? "Oba navštěvují gympl, oba to nebaví, považují výuku za zbytečnou, mají učitele za blázny a své rodiče za zoufalce. Jeden si už zkušeně vybíjí svou energii v nočních graffiti akcích, druhý se k němu přidává a učí se to, přičemž zažívají mnoho komických i tragických příhod včetně honiček s policií," vysvětluje Vorel, proč se před kamerou sejdou Ondřej Trojan a Václav Marhoul v rolích vyšetřovatelů a kaskadéři v rolích policistů.
Láska i anarchie
Pod názvem Gympl se vybaví pamětnické "študácké" komedie a Vorel tvrdí, že jeho studenti zažijí totéž co jejich filmoví předchůdci: "Lásku, chtíč, zvrhlost i anarchii. V tom se nic podstatného nemění, jen je vše ještě krutější a stupidnější. Zdá se, že systém školství se vůbec nezměni, naopak zbytněl. To, co zažívali studenti v Cestě do hlubin študákovy duše, jsem v jiné formě zažíval i já a nyní můj syn. Pokusili jsme se to zakódovat do scénáře. Psal jsem ho s Tomášem Houškou, což je bývalý ředitel gymnázia, odkud ho vyhodili, a s Pavlem Noskem, což je bývalý student gymnázia, odkud ho vyhodili. Takže všichni přinesli do příběhu své reálné zkušenosti."
Jednu posedlost však Krhounkové a Mazánkové neznali: graffiti. "Malování graffiti je všechno, co chceš. Ventil, zábava, vzpoura, magie, póza i opravdovost. Svět školních lavic je příliš strnulý, svět rodičů příliš vzdálený, svět počítačů příliš virtuální. Ale napětí při nočním malování je skutečné. Když já chodil na gympl, graffiti neexistovalo. Tak jsem trénoval karate nebo v zimě plaval s otužilci ve Vltavě," vzpomíná Vorel.
Film, v němž si zahrají ještě Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková či sám režisér v roli školníka, se bude točit v okolí Gymnázia Budějovická a v prostředí noční pražské periferie. Premiéra se chystá na 20. září 2007. Podle Vorla se máme na co těšit – prý na pěkně "nadusanej" film.
