Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vondráčková a Gott chtějí vládnout spolu

aktualizováno 
Zkrať to, upozorňuje občas Helena Vondráčková upovídaného Karla Gotta. Být metr od nich je zvláštní pocit - vypadají jak z jiného světa. Taková je daň za to, že jsou na fotkách pořád tak mladí. Panenka Helena je stručná, vtipná, má dívčí smích, to opálený Karel mluví mnohem víc. Skoro pořád o sobě. Spolu teď chystají společný útok na předvánoční publikum.

Začněme krátkou hrou: Heleno, jakého zpěváka máte nejraději?
Vondráčková:
To je těžká volba, můžu říct aspoň tři? Tak to bude Chris Rea, Nat King Cole, taky Lionel Richie a Frank Sinatra...

To už jsou čtyři, stačí. Karle, co říkáte na její vkus?
Gott:
Chrise Reu neberu. Dělá dobrou muziku, ale když ho poslouchám, bolí mě v krku. Jinak souhlasím, a kdybych měl přidat ženu, vyberu Ellu Fitzgeraldovou. Ta mě hodně inspirovala.
Vondráčková: Jasně, byla i mým vzorem. Poslouchala jsem její písničky v rádiu pod peřinou, ale to ty už jsi byl, Karle, hvězda...

Dobře, hudební vkus máte skoro stejný.
Gott:
Tihle zpěváci byli ve svém stylu mezi prvními, a to je důležité - právě proto je Elvis král a Beatles se dali dohromady jenom kvůli němu. A proto mi strašně lichotí, když mě někdo napodobuje. (Gott tuto myšlenku rozvíjí několik dalších minut, Vondráčková si mezitím volá vizážistu, aby zkontroloval její účes)

Karle, druhá kontrolní otázka: Jaký je váš oblíbený domácí politik?
Gott:
Stanislav Gross. A teď se budete divit, ale taky Václav Klaus. I když jsou rivalové, každý na svém místě udělal mnoho pozitivního. A nemluví žádnou krasořečí, vždy jsou konkrétní.

Heleno, vás politika zajímá?
Vondráčková:
Moc se jí nevěnuju, ale mám podobný názor. Grosse sleduju při různých akcích a je mi sympatický - mladý člověk s dobrými názory... Ten má budoucnost. A to prosím nepatřím k voličům jeho strany. I Klause jsem pozorovala od prvopočátku. Je to moudrý člověk a vynikající ekonom. Udělal nějaké chyby, ale náš stát toho od něj dostal mnohem víc dobrého.

Chtěla byste ho mít za prezidenta?
Vondráčková:
Ano, je reprezentativní i elegantní.
Gott: Mě by se líbil na Hradě i Zeman, pro ty jeho bonmoty, na které se vždycky těším. Politika potřebuje okořenit, zlidštit...

Setkal jste se s bývalým premiérem osobně?
Gott:
Jistě, na Světové výstavě v Hannoveru, a byl velmi příjemný. V té době jsem potřeboval podporu, protože se začaly objevovat názory, že jsem zombie, který by neměl reprezentovat. A Zeman se za mě postavil.

V e l c í   k a m a r á d i  ?   N e  ,  s p í š   k o l e g o v é

Chystáte se na společné předvánoční turné. Můžete na něm vy dva ještě něčím překvapit?
Gott: Bude to poprvé v mé čtyřicetileté a Helenině dvacetileté kariéře...
Vondráčková: Jé, děkuju ti. Ale vážně, konečně chceme zpívat spolu jako rovnocenní partneři.

Kde jste se vlastně poprvé setkali?
Vondráčková:
To vím přesně - na libereckých výstavních trzích, kde jsi, Karle, zpíval třeba s Waldou Matuškou, vzpomínáš? Tam jsem totiž vystoupila i já a Kubiška. Byl rok čtyřiašedesát, ještě jsem byla na gymplu a jela tam zpívat místo chmelové brigády...

Jak na vás Karel tehdy působil? Ale upřímně.
Gott:
Už odcházím...
Vondráčková: Zůstaň, to si poslechni. Okamžitě jsem si tě všimla, protože jsi měl úplně nový projev, jiný než Walda, Zíma nebo Chladil. Najednou jsi přišel se svým operním nádechem a mě to dráždilo, jen mi nějak nebylo jasné, jestli se tvůj styl do populární hudby vůbec hodí. Ale moc se mi líbila písnička Oči má sněhem zaváté.

Vy si, Karle, vzpomenete, co jste si říkal o mladičké blond zpěvačce?
Gott:
Zatímco jí se líbil můj raný hit Oči má sněhem zaváté a další písničky míň (Heleninu námitku odhání mávnutím ruky), u mě to bylo opačně. Začínala s Červenou řekou, která mi připadla dobrá tak k táborovému ohníčku, teprve později dělala zajímavé věci. Vždyť vidíte, že Pátá je dodnes hit.

Která žena vás přitahovala víc, Helena, nebo Marta Kubišová? Otázka, která z nich je půvabnější, rozdělovala národ podobně jako fotbalové derby Sparta - Slavia.
Gott:
Když přišla Marta, bylo to zjevení, které působí na čakru břišní. Něco takového předtím nikdo neviděl.
Vondráčková: Marta byla opravdu vyzrálá ženská, s ní přišel na pódium sex. Prostě paní zpěvačka s nádhernými nehty... Elegantně kouřila a já na ni koukala jak na obrázek.

Ale nebuďme příliš skromní, Helena byla taky krásná dívka. Pokusil jste se ji, Karle, někdy získat?
Vondráčková:
Mám teď odejít já?
Gott: Taky poslouchej. Přemýšlel jsem, jak tě přemluvit, ale vždycky mě zarazila červená žárovka někde uvnitř: Pozor, cokoli jí řeknu, tomu se zasměje. V naší branži jsou zvláštní vztahy - máme svůj humor a pořád mluvíme v nadsázce, Helena by mi nevěřila, kdybych na ni udělal oči.
Vondráčková: Já si hlavně všímala, jak Karel zajímá holky okolo mě. Nikdy mě nenapadlo, že bych po něm nějak vyjela a vtírala se do jeho přízně jako něco víc než kamarádka.

Karel je celý život velký svůdce mladých žen. Neleze vám tím na nervy?
Vondráčková:
Už jsem si dávno zvykla a je to jenom jeho věc. Ale sama jsem úplně jiná povaha - taky mám raději mladší muže, ale vztahy mám stálejší.

Kdy se z vás stali opravdoví kamarádi?
Vondráčková:
To jsme nebyli nikdy, spíš kolegové, kteří se často setkávají na jevišti. Moji daleko větší přátelé byli Vašek Neckář s Martou Kubišovou, spolu jsme trávili každý den.

Scházeli jste se tenkrát v šedesátých a sedmdesátých letech na večírcích?
Vondráčková:
To zase jo, a někdy byla legrace. Karel má totiž jednu zvláštní vlastnost: vždycky někam přijde a rovnou říká, že má naspěch. A pak odchází poslední. To se přesně stalo po jednom předávání slavíků, když se u mě sešly třeba Kubiška a Pilarka. Bylo zima, vařila jsem čínu, a Karel přišel s obrovskou kyticí...
Gott: No jo, pórku. Přivezl jsem ho z Německa.
Vondráčková: Měla jsem radost, pórek je důležitý. Najedli jsme se, řvala muzika, tančilo se, a Karel pořád říkal, že už musí odejít, protože odjíždí do Frankfurtu. V pět ráno jsem ho vyháněla: Hele, měl bys vážně jít, tys zapomněl na ten Frankfurt.

Byly takové akce hodně divoké?
Vondráčková:
Alkohol se pil, ale když měl někdo drogy, to byl zázrak.

Jaký byl Karel ve společnosti?
Vondráčková:
Jako dnes, vyprávěčský typ. Kdybychom ho nezastavili, bude kecat celou noc.

To se takhle předvádíte před ženami?
Gott:
Mě stačí objevit se ve dveřích, nemusím se předvádět historkami.

Já zapomněl.
Gott:
Ale ještě k těm drogám - po společném koncertu s José Feliciánem ve Sportovní hale jsme si dohodli oslavu, tak jsem zařídil, aby u mě doma bylo všechno. Jenže José mě překvapil: Prosím tě, dal bys mi nějakou trávu? Ubalil bych jointa. To byl rok 1973! Řekl jsem mu, že nic takového ani mít nemůžu, a on smutně poprosil: Dej mi kolu, tam je troška kofeinu.
Vondráčková: Naším tehdejší hitem bylo něco úplně jiného než marihuana - kofola s tuzemským rumem.

K a r l e  ,   t y   t o   m o c   p r o ž í v á š !

Sledujete mladou hudbu? Znáte třeba Tata Bojs?
Vondráčková:
Vím, že existují, ale nesledovala jsem je podrobně. Naopak třeba kapela Kryštof se mi líbí velmi.
Gott: Já mám taky rád mladou hudbu, ale tu bez schválností.

Jak to myslíte?
Gott:
Vadí mi laciné rebelství, ale nerad bych byl konkrétní...

Měl byste být. Takhle vám opravdu nikdo nebude rozumět.
Gott:
Tak to řeknu: dělat v živém přenosu schválnosti, třeba najednou říct, že nevystoupím, protože jsem proti playbacku, to se nedělá.

Už chápu, znovu jsme u skupiny Kryštof.
Gott:
Dělají dobrou muziku, ale těmi naschvály si kazí pověst.
Vondráčková: Třeba, Karle, měli vymyšleno, že takhle upoutají pozornost, vždyť i rebelství je image.

A Karel měl k rebelům vždycky daleko, nebo se mýlím?
Gott:
Působí na mě spíš negativně. Hudba bez určité noblesy a elegance mi není blízká.

Heleno, vy se občas zmíníte, že byste se jednou ráda manažersky ujala mladého zpěváka. Máte někoho vyhlédnutého?
Vondráčková:
Ta práce by mě fakt bavila, jsou tu mladí, se kterými by byla radost pracovat, třeba zpěvačka Dasha. S jejím hlasem vůbec nehrozí, že by v živém vysílání vyhořela. Taky tři holky ze skupiny Black Milk jsou výborné - sexy, vyzrálé a mají skvělé hlasy.

Karel by mohl být jejich dědeček... Řekněte, kolik úsilí vás stojí ve vašem věku každý koncert?
Gott:
Všechno je mnohem těžší.
Vondráčková: Ale Karle, tak strašné to zase není, ty to moc prožíváš!
Gott: Třeba jen přemýšlení, jak by mělo vystoupení vypadat, stojí dost práce. Vždyť se sem valí ti nejlepší zpěváci, a já musím vymyslet, co ještě ke svému výkonu přidat, abych odůvodnil odvahu pokračovat v kariéře.

Každému se jednou začne zhoršovat hlas, i vy jste byli nejlepší okolo čtyřicítky. Jak se proti opotřebování bráníte?
Vondráčková:
Pořád stejně. Každý den cvičím a rozsah mi neklesá.
Gott: Já přiznávám, že už některé tóny neuzpívám, kvalita výšek byla opravdu nejlepší před čtyřicítkou. Jenže to neznamená, že byl tenkrát můj hlas příjemnější, až teď umím správně vybrat výraz tónu. A to je cennější, než kdybych zpíval nejrozjuchanější céčka.

Bavíme se už hodinu, a vy jste si nezapálili - to je asi taky velká výhoda.
Vondráčková:
Nikdy jsem nekouřila, ale jsou výborní zpěváci, kteří hulí jako cikáni...
Gott: Obdivoval jsem Karla Hálu, svého kolegu z Divadla Apollo. Vždycky jsme si s textařem Jirkou Štaidlem říkali: Už musíme Karlovi říct, že moc ponocuje a přehání ty cigárka a vizoury. Ale přišel večer a my kroutili hlavami, protože Hála zpíval nádherně.
Vondráčková: Někdo zpívá výborně, aniž by pro to cokoli udělal. Podívejte na Martu Kubišovou. Nikdy se nerozcvičila, kouřila třicet denně a měla skvělý hlas. Cigareta ten její alt malinko zastřela...
Gott: Což bylo opravdu erotické.

S t u d  ?  T r o š k u  ,  z a   a n t i c h a r t u

Před dvěma lety se Helena pomalu vracela do špičky českého showbyznysu a vy jste jí, Karle, pomohl pozváním na svůj koncert v newyorské Carnegie Hall. Teď je Helena rozjetější a populárnější než vy, souhlasíte?
Gott:
Na rozdíl ode mne je ještě mladá.
Vondráčková (směje se, to diskotékové babičce sluší): Populární jsme úplně stejně!

Karel Gott

Narodil se 14. července 1939 v Plzni.
Vyučil se elektromontérem a pracoval v ČKD, v té době začal zpívat a studoval konzervatoř. Při angažmá v Semaforu (1963-64) se proslavil, poté spoluzaložil Divadlo Apollo (1964-67).
Nazpíval téměř 150 titulů dlouhohrajících zvukových nosičů, celkem prodal kolem 30 milionů nosičů doma i v zahraničí, především v Německu. Držitel mnoha zlatých, platinových a diamantových desek.
Vystupoval ve všech zemích Evropy, v Japonsku, Kanadě a Spojených státech.
V letech 1963-90 vyhrál dvaadvacetkrát anketu Zlatý slavík, poté pětkrát získal Českého slavíka.
Je svobodný, má devětadvacetiletou dceru Dominiku a patnáctiletou Lucii.

Helena Vondráčková

Narodila se  24. června 1947 v Praze.
Po gymnáziu studovala zpěv. Účinkovala v Divadle Rokoko (1965-67), ve skupině Golden Kids spolu s Václavem Neckářem a Martou Kubišovou (1968-70), od roku 1970 vystupuje samostatně.
Vydala přes 20 dlouhohrajících desek u Supraphonu, dvě dlouhohrající desky v Japonsku, tři v Německu a jiné, podnikla turné po více než 30 zemích.
Anketu Zlatý slavík vyhrála v roce 1965.
Od loňského roku je rozvedená, za manžela měla německého hudebníka Helmuta Sickela. Nyní žije s podnikatelem Martinem Michalem, o dvanáct let mladším.
V roce 2000 spolu Vondráčková a Gott vystoupili v Carnegie Hall v New Yorku a letos v Kremlu v Moskvě.

Gott: Ale věřte mi, že na ni nežárlím, jinak bych jako první odmítl společné turné.
Vondráčková: Ten New York byla úžasná akce, vždyť jsme hráli tam, kde Presley a Beatles!

Jaký to byl koncert ve srovnání s nedávným galapředstavením v Kremlu?
Gott:
Podle mě byla politicko-obchodně důležitější Moskva.

Cože? Mluvíme ještě o písničkách?
Gott:
Rozumějte - ujel nám vlak, když jsme se po roce 1989 od Ruska odvrátili. Náš koncert teď pomohl českým obchodníkům - už to budou mít v Rusku snadnější.

Na kdekoho ta akce mohla působit i jinak: Vondráčková s Gottem jedou do Kremlu vzpomínat na staré dobré časy.
Vondráčková:
To je absolutní blábol. Prostě už je třeba zapomenout, že tu byli ruští vojáci, je to dávno pryč. Vyrostli Rusové nové generace, a Moskva je nejdražší metropolí světa.

Koncert měl úspěch. Ostatně zdá se, že se vám povede na co sáhnete. Co kdybyste přesto mohli něco z vlastní minulosti vygumovat?
Vondráčková:
Počkejte, přemýšlím... Ne. Nevím, za co bych se nějak výrazněji styděla. Ani hudebně se nestalo, že by mě lidi vypískali.
Gott: Taky jsem vyložený neúspěch nezažil. Vlastně jo, v osmašedesátém jsem v soutěži Intervize zpíval německou písničku, což byla velká šance proniknout definitivně do západní Evropy, a tehdy jsem nezabodoval. Ale pak už o mě byl vždy v německy mluvících zemích ohromný zájem, zatímco na vítěznou Španělku si za rok nikdo nevzpomněl.

Ptal jsem se spíš na lidské selhání.
Gott:
Nechal jsem se zmanipulovat k projevu v Divadle hudby, kde se podepisovala anticharta. Nikdo nám tehdy neřekl, o co jde, a mysleli jsme, že podepisujeme prezenčku.

To nezní příliš věrohodně.
Gott:
Někteří lidé nám tohle budou vyčítat pořád. A beru to - asi jsem tenkrát neměl přednést projev, který mi byl někým sepsán.

Někdy není od věci být tím rebelem...
Gott:
Asi ano. Ale já jsem stál jen o svůj klid a nechtěl riskovat, že už se nedostanu za hranice. Měl jsem v té chvíli domluvený koncert v Hamburku, pak v Curychu... Bál jsem se. Co kdyby mi to zablokovali?

A N K E T A

Na Gotta a Vondráčkovou existují v zásadě tyto názory či postoje:
- Jedni je obdivují
- Jiní jimi opovrhují
- Další se jimi vůbec nezabývají, jsou jim lhostejní
Co si o nich myslíte vy?

Michal Horáček, textař
Patřím k té třetí skupině. Jsou mi lhostejní. Nemyslím to zle - uznávám, že patří k čelným představitelům české pop-music, jistě jsou i pracovití a profesionálové ve svém oboru, ale já je prostě neposlouchám.

Michal Viewegh, spisovatel
Karel Gott a Helena Vondráčková? V rámci svého žánru jsou bezpochyby dobří. Přeju jim, aby se jim dařilo.

Antonín Panenka, fotbalista
Mám rád Helenku Vondráčkovou i Karla Gotta, oba docela hodně a dlouho. Je to hudba mého srdce, i dnes si je občas pustím. Líbí se mi, že mají písničky s výraznou melodií, které se dobře poslouchají a pamatují.
Zdeněk Lukeš, hradní architekt
Jde to mimo mne, tahle hudba mě nezajímá. Nijak mě nezasahuje, respektive zasahovala mě rušivě, když jsem byl mladý a odevšad na mě vyskakovala. Budu se zlobit, jedině když někdo bude chtít, aby reprezentovali naši kulturu na Světové výstavě. Ale jinak k nim nechovám ani nenávist ani obdiv.
Ivan Langer, politik
Oba se mi opravdu upřímně líbí. Pouštím si je často. Kromě nich poslouchám ještě U2 a klasickou hudbu, Mozarta a Vivaldiho. Hrál jsem dlouhá léta na housle, a tak mám stále k vážné hudbě a jazzu vřelejší vztah než k té moderní.
Richard Krajčo, zpěvák skupiny Kryštof
Helenin návrat mě překvapil. Přestože ani jeden nepatří ke zpěvákům, které bych vyhledával, musím uznat, že jsou skuteční slavíci a mají to v hrdle. Jejich písničky mi však přijdou příliš podbízivé, je z nich cítit potřeba dobrého prodeje, postrádám v nich osobní výpověď.

Tomáš Bím, výtvarník
Není to sice hudba mého gusta, neposlouchám ji, ale přesto oba svým způsobem obdivuji a vážím si jich. Jsou totiž dříči a ve své branži opravdoví profesionálové.

Lenka Dusilová, zpěvačka
Fakt nevím. Nemám na ně názor a nechci mít. Jsou mi jedno. Karel a Helena mě nezajímají a jejich hudba je jejich věc.
Fedor Gál, sociolog
Bylo to jakési folklorní pozadí mého mládí, zvuk kdesi za mnou. Nemám na ně vůbec žádný názor.

Taťána Kováříková, módní návrhářka
Představili Česko i tam, kde o naší kultuře neměli tušení. Prorazit v zahraničí není jednoduché. Helenu znám osobně, mám ji ráda, a poslouchám i její písničky. Karel Gott se mi líbil dřív, jeho písničky ze šedesátých let jsou krásné. To, co zpívá dnes, mně nic neříká.


Karel Gott on-line odpovídá na dotazy čtenářů iDNES (24. dubna 2002).

Karel Gott on-line odpovídá na dotazy čtenářů iDNES (24. dubna 2002).

Karel Gott

Karel Gott

Karel Gott vyrazil na Maledivy o Vánocích poprvé.

Helena Vondráčková.

Helena Vondráčková.

Helena Vondráčková.

Helena Vondráčková.

Helena Vondráčková.

Helena Vondráčková tvrdí, že ideálního partnera našla až ve věku, kdy je na děti stará.

Jadran Šetlík: Karel Gott.

Helena Vondráčková a Karel Gott.

Helena Vondráčková.

Karel Gott

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slovenská kapela Desmod
Slovenská kapela Desmod rozeznívá v českých klubech Molekuly zvuku

Slovenská kapela Desmod ve čtvrtek vyprodala ostravskou zastávku v Garage Clubu v rámci svého klubového turné Molekuly zvuku. Desmod vystoupí ještě ve Zlíně,...  celý článek

Jarek Nohavica na druhém koncertě v O2 aréně, 24. 10. 2013
Jaromír Nohavica opět slibuje zábavu pro halu, míří do O2 areny

Ve čtvrtek se v pražské O2 areně uskuteční velká a očekávaná akce. Po čtyřech letech se do hokejové haly vrací Jaromír Nohavica a připravil si program vpravdě...  celý článek

Magdalena Kožená a tanečník flamenka Antonio El Pipa si v Rudolfinu společně...
GLOSÁŘ: Kožená tančila flamenco, hvězdný tenorista hrál na kytaru

Bylo by to jistě atraktivní, přesto se mezzosopranistka Magdalena Kožená a peruánský tenorista Juan Diego Flórez nesešli na jednom koncertě. V Praze vystoupili...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.