Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vnikne do škol Apokalypsa?

  9:56aktualizováno  9:56
Možná vám jednou dítě řekne: "Dneska se těším do školy. Dnes totiž máme film." Projekt, jak děti učit vnímat filmové umění, už existuje. Zatím se zkouší mezi středoškoláky Uherskohradišťska, brzy by se měly přidat další střední školy Zlínského kraje. Návrh počítá i se školami základními či mateřskými a s celou Českou republikou, jako je tomu ve Francii nebo ve Skandinávii. Chybějí jen ty správné filmy - nebo lépe řečeno peníze na ně.

"Nejmladší generace dnes žije především audiovizí - tedy filmem, televizí, počítačovými hrami, ale přitom se v ní nestačí a ani nemůže orientovat. Učitelé dál vykládají o hudbě, literatuře, výtvarném umění, ale nikdo žákům neřekne, jak poznat dobrý film od špatného. Proto vznikl nápad nazvaný Film a škola," říká jeden z jeho autorů Jiří Králík, autor přehlídek Letní filmová škola a Projekt 100. Na návrhu, který předložil ministerstvu kultury, s ním pracovali metodik občanské a rodinné výchovy Ivo Vojtík a filmový dramaturg a pedagog Jan Gogola.

Podstata je jednoduchá. Souběžně už v tuzemsku vzniká zlatý fond kinematografie, pro nějž se nakupují práva klasických děl, čili v podstatě táž kolekce by tvořila "školní osnovy" filmové výchovy, jež počítá s užší povinnou a širší nepovinnou nabídkou. Pedagog by mohl konkrétní filmy využít i při výuce jiných souvisejících předmětů od dějepisu k jazykům; na pomoc by měl odborníky z filmových klubů či artkin.

Takzvaný první stupeň by zahrnoval věkové skupiny od 4 do 15 let: mateřské školy by šly do kina za tři roky devětkrát, děti od 1. do 5. třídy základní školy by měly patnáct projekcí a od 6. do 9. třídy dalších dvanáct. Sečteno a podtrženo: ve věku, kdy dostává občanský průkaz, znal by každý alespoň šestatřicet kvalitních snímků a jména důležitých tvůrců, zažil by setkání s některými z nich a věděl by, že dějiny filmu nezačaly Matrixem. Druhý stupeň určený především středoškolákům a učňovské mládeži počítá s dvanácti až šestnácti náročnějšími filmy během studia.

"Čím dříve se cyklus Film a škola rozjede, tím líp. Od roku 1990 zeje v nákupu klasických děl velká mezera, celá generace už je nezná - a nepozná-li je, nebude kvalitu ani žádat," tvrdí Králík.

Které snímky doporučuje projekt Film a škola

Základní škola 1. - 5. třída
Až přijde kocour
Holubice
Limonádový Joe
Kolja
Anton Špelec, ostrostřelec
Střední škola 1. - 2. ročník
Hoří, má panenko
Život Briana (Anglie)
U konce s dechem (Francie)
Smrt v Benátkách
Apokalypsa (USA)
Základní škola 6. - 9. třída
Markéta Lazarová
Hamlet (Anglie)
Křižník Potěmkin (Rusko)
Silnice (Itálie)
Upír Nosferatu (Německo)
Střední škola 3. - 4. ročník
Extase
Poslední tango v Paříži (Francie)
Triumf vůle (Německo)
Andaluský pes (Španělsko)
Modrý samet (USA)

Zachce-li se divákovi ve světě třeba Felliniho Silnice, nemusí vyčkávat a pátrat, zda se neobjeví v noční televizi či na nějaké malé přehlídce. Zajde do prodejny či půjčovny a odnese si ji domů. V Česku podobné videokazety téměř nevycházejí - až na výjimky, jako je edice americké klasiky Warner Home Video, vydávající tituly od Ben Hura po Casablanku. Ale jinak jsou práva zejména evropských děl příliš drahá a místní trh malý. Nevyplatí se to - zatím. "Ovšem kdyby projekt Film a škola vyvolal novou vlnu zájmu o staré snímky a ujal se jich zkušený videodistributor, filmové kluby mu rády pomohou. Sami se ovšem na obchodní činnost necítíme," uznává Jiří Králík.

Autoři spočetli, že na rozjezd projektu Film a škola je zapotřebí dvaceti až třiceti milionů korun, hlavně na nákup práv a výrobu kopií. Čistý zisk z představení pro školy, výchovné cykly, kluby a artkina by se vracel zpátky do projektu a z něho by prý stačilo už jen obnovovat kopie i práva, zpravidla po pěti letech. Zatím je k dispozici asi šedesát filmů ze zlatého fondu světové i domácí kinematografie, což představuje asi 17 procent plánované kolekce, jakési sbírky moderního filmového umění, jak říká Králík v narážce na výtvarné sbírky podporované státem.

S financemi má však projekt potíže. "V tuto chvíli nemám peníze," říká ministr kultury Pavel Dostál. "Prostě nemám, mohou se obrátit jedině na státní fond kinematografie. Ale jednal jsem s profesními organizacemi a ukazuje se, že je tu společný zájem vytvořit model financování kinematografie v duchu zákona, s nímž jsem byl na vládě už jednou vyhozen. Budu ho dál podporovat, i kdybych už nebyl ministrem, protože pak se našlo dost peněz i na projekty jako Film a škola, který má podle mě opravdu smysl," pokyvuje Dostál.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Matka!
DO KINA: Domácí Bajkery může zastavit Globální nebezpečí

Mezi sedmi novinkami týdne slibuje smích jediná komedie, česká novinka s Adamem Mišíkem Bajkeři. Zato strašit bude jak akční sci-fi Geostorm: Globální...  celý článek

Viola Zinková a Petr Svárovský ve filmu Letní pohádka (1984)
Zemřela herečka Viola Zinková, babička ze Zdivočelé země

Ve věku 92 let zemřela herečka Viola Zinková, bývalá manželka divadelního režiséra Jana Grossmana. ČTK to oznámil její přítel Jan Šmíd. Působila v někdejším...  celý článek

Dalibor Gondík jako Helena Vondráčková
TELEVIZIONÁŘ: Babiš, Aerosmith, nebo Pink? Jejich tvář má také známý hlas

Ustálenou lenivou skladbu sobotních taškařic zase jednou rozbije státotvorný test národa s rituální hrou na povolební koláče, sloupce, procenta a sňatky z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.