V Brně tak mají diváci možnost seznámit se s jeho výtvarnou tvorbou vůbec poprvé.
"Jeho obrazy by se možná do oficiálních galerií ani nedostaly, přitom by bylo škoda je nevystavit," podotkl ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.
Plátna vytváří Třešňák tak, že kupuje bezcenné obrazy v bazarech a dalších místech a pak je sám dotvoří. "Domalovává je, doplňuje a vsouvá tam vlastní představy, vzniká tak nový příběh," řekl Šuleř.
Příkladem je rohatý Marx a Lenin se srpem a kladivem za pasem, oba zobrazeni jako lotrové pod ukřižovaným Kristem.
Veřejnosti je Třešňák znám především jako zpěvák, hudební skladatel, básník a textař. Narodil se roku 1950 v Praze. Od 18 let začal vystupovat s kytarou jako písničkář, nejprve na Karlově mostě, později na počátku 70. let minulého století ve sdružení Šafrán spolu s Vladimírem Mertou, Jaroslavem Hutkou a dalšími.
V roce 1976 se stal jedním z prvních signatářů Charty 77, za což byl politicky perzekuován a musel s koncertováním přestat. Po stupňujícím se tlaku totalitního režimu se v roce 1981 rozhodl pro emigraci.
Odjel nejdříve do Švédska, kde získal politický azyl a později i státní občanství. V následujících letech koncertoval, hrál divadlo, vydával knihy a pořádal výstavy na mnoha místech Evropy. Do České republiky se natrvalo vrátil v roce 1995.
