Jak český rodák Vladimír Kulich o velkou hollywoodskou kariéru přišel

  • 26
Herce českého původu možná stály neshody mezi spisovatelem Michaelem Crichtonem a režisérem Johnem McTiernanem velkou kariéru. Sázka na film Vikingové nevyšla.

Vedle Antonia Banderase, který se v roli arabského vzdělance přidává k výpravě ztepilých a neotesaných seveřanů, se ve snímku zroku 1999 s názvem 13th Warrior (u nás uváděném jako Vikingové) objevil herec českého původu Vladimír Kulich, který měl dosud na svém kontě hlavně epizodní role v seriálech MacGyver či Akta X. Od role Buliwyfa očekával, že mu pomůže prorazit do první ligy Hollywoodu. A přestože si dále zahrál třeba v seriálech Angels, Vikings či filmu Ironclad, nikdy se tak úplně nestalo.

Film totiž celkově propadl.

Vizáž téměř dvoumetrového muže s dlouhými světlými vlasy k roli válečníka předurčovala. „Byl jsem na castingu a asi za tři měsíce mi volali, že mě chce vidět režisér McTiernan. Na tu roli měli tenkrát vytipovaného i Stellana Skarsgarda,“ vzpomíná čerstvě šedesátiletý herec v rozhovoru pro web Flickering Myth.

Kulich se narodil v Praze, za oceán emigroval s matkou jako mladík. I když tíhl k hraní, zkusil nejdříve prorazit jako hokejista. Ani zájem NHL však nakonec jeho prvotní sen nepřekonal.

McTiernanův vlažně přijatý snímek Kulich dodnes považuje za svou promarněnou šanci. Film se měl původně jmenovat stejně jako jeho knižní předloha Michaela Crichtona, tedy Pojídači mrtvých. „Byl jsem zrovna v Paříži, když jsem v knihkupectví uviděl Pojídače mrtvých s dodatkem – Nyní jako velkofilm. Z obou stran knihy byla moje fotka. Říkal jsem si, že se moje kariéra rozjíždí,“ vzpomíná Kulich. Za pár týdnů mu však zavolali, že se název filmu mění na 13th Warrior. „Crichton zrovna doma zaléval trávník, když jeho soused podotkl, že to podle názvu zní jako horor. Tak to změnili a všechny obaly knih přetiskli.“

Spisovatelova odplata

Na rozporuplně hodnoceném snímku se prý vůbec podepsal rozdílný pohled režiséra a spisovatele, který během natáčení práci opustil. „Crichton radil McTiernanovi, což se režisérovi nelíbilo. Crichtonova odplata přišla s koncem natáčení,“ dodává. Producenti se totiž rozhodli film sestříhat úplně jinak, než chtěl McTiernan. Z více než dvouhodinového snímku se do kin dostala devadesátiminutová verze.

„McTiernan miluje vizuální stránku filmu, Crichton byl spisovatel. A spisovatelé tichým záběrům nevěří, vše zaplní slovy, takže nechal všechny silné momenty z filmu vystřihnout,“ domnívá se Kulich, který byl jedním z mála, kdo viděl režisérovu verzi. „Byla drsná a temná. Myslím, že se té syrovosti báli.“