Předání Ceny Jaroslava Seiferta 2012 (zleva předseda správní rady Nadace Charty

Předání Ceny Jaroslava Seiferta 2012 (zleva předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch, oceněný Vladimír Binar a generální ředitel Pioneer Investments Roman Pospíšil) | foto: Stance Communications

Cenu Jaroslava Seiferta převzal spisovatel Vladimír Binar za Číňanovu pěnu

  • 0
Cenu Jaroslava Seiferta za letošní rok převzal v úterý spisovatel, překladatel a literární historik Vladimír Binar. Získal ji za povídkový triptych Číňanova pěna.

Prestižní literární ocenění laureátovi předal předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch.

"Když jsem se dozvěděl, že mi byla udělena Cena Jaroslava Seiferta, přepadla mě panika a hrůza, že mám stát na stejném místě jako například Jiří Kolář. Po přečtení všech jmen minulých laureátů se tyto mé pocity změnily v pokoru," uvedl Vladimír Binar. "Děkuji porotě, že shledala mou knihu hodnou tohoto ocenění," dodal.

S oceněním je spojen i finanční dar ve výši 250 tisíc korun od generálního partnera ceny. Cenu uděluje Nadace Charty 77, jejíž předseda František Janouch uvedl: "Vladimír Binar je již třicátým druhým laureátem Ceny Jaroslava Seiferta. Pokud vzpomenu let minulých, bylo udílení ceny v dobách normalizace mnohdy dobrodružným podnikem. Význam této ceny je umocněn nejen osobnostmi jejích nositelů, ale i finanční podporou."

PhDr. Vladimír Binar, básník, prozaik, překladatel, editor a literární historik, se narodil v roce 1941 ve Velkém Meziříčí. Z politických důvodů pracoval jako dělník, později vystudoval bohemistiku a filozofii. Vyučoval na katedře literatury, v době normalizace se však živil jako překladatel. Je autorem řady próz a veršů (Playback, Emigrantský snář, Hlava žáru), napsal knihu o Jakubu Demlovi Čin a slovo, překládá z francouzštiny. Od roku 1990 opět vyučuje na FF UK.

Tři prózy, které Vladimír Binar zahrnul do oceněného souboru Číňanova pěna, čekaly na vydání poměrně dlouho. Nejstarší z nich vznikla už v 70. letech 20. století, i když poslední úpravy do ní autor zanesl až na jaře minulého roku. Ačkoliv texty nevznikaly společně a vycházejí takto pospolu poprvé, zdá se, jako by k sobě odjakživa patřily. Jsou totiž propojeny jednotným tématem: měsícem, který stojí kdesi v pozadí každého textu a svým mlčenlivým svitem určuje jeho povahu.