Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Víte, po čem doopravdy touží Harry Kršna?

  0:01aktualizováno  0:01
Zatím u nás málokdo tuší, kdo je a co píše Richard Crasta. S tímhle mistrem slovních hříček a vynalézavým mystifikátorem se stojí za to seznámit. Příležitostí je román Vrať se, ó, Kámasútro! Pro americké vydání, z něhož český překlad vychází, se autor skryl pod pseudonym Avatár Prabhu.

Indický rodák Crasta studoval literaturu a žurnalistiku ve Washingtonu a dnes je úspěšným prozaikem; vedle "Kámasútry" zejména díky románu Královny krásy, děti a smrt sexu.

Rozbíječ stereotypů
Původně Crasta pro "Kámasútru" zvažoval název Ztracený ráj krajiny pánevní (narážka na dílo anglického básníka Johna Miltona) či Touha pod kokosovníky (variace na drama Američana Eugena O'Neilla), jimiž by podvratně erotizujícím způsobem navázal na literární tradici.

Nakonec se rozhodl pro Zkorigovanou Kámasútru (The Revised Kámasútra). Zkušený překladatel Miroslav Jindra ji dobře přetvořil do nostalgického povzdechu Vrať se, ó, Kámasútro. Titul se tak obrací zpět nejen do roků hrdinova mládí, ale též do doby Vátsjájanova slavného Poučení o rozkoši - a více tak zdůrazňuje indickou dimenzi díla.

Potíže s mnohoznačným názvem signalizují, že ani vlastní text není snadné zařadit. Ano, je to svérázný memoár, v němž se vzpomíná na dětství a dospívání v Indii 50. a 60. let. Ale je to i postmoderní hra, v níž vypravěčem je začínající fabulující umělec.

Levicově orientovaný kritik by ten příběh asi označil za neokolonialistický, protože zobrazuje jak zbytky koloniálního dědictví po Britech a Portugalcích, tak postupné pronikání a následnou dominanci amerického (či spíše globálního) životního stylu i v třetím světě.

Jenže ten román je i jistým stvrzením amerického snu - právě v USA protagonista získá vzdělání. A navíc, či hlavně, je to román bytostně humoristický, jemuž není nic svaté - sex, náboženství či glorifikované "ženy v politice" včetně Indíry Gándhíové.

Přitom však Crasta alias Avatár Prabhu zpracovává závažná témata: hrdina vyrůstá v chudobě, uvědomuje si třídní nerovnosti, zbaví se tlaků křesťanství, které Portugalci po Indii hojně šířili.

Marxismus v jeho mysli je posléze vystřídán hollywoodskými filmy - a mladý Ind začne toužit po sexu i po všem ostatním, co konzumuje "bílý muž". Spisovatel zde nahlodává zakořeněné západní představy o Indii.

V jednom interview ostatně Crasta řekl: "Z běžného západního stereotypu, podle něhož jsou Indové automaticky chápáni jako hinduisté, vegetariáni a vyznavači jógy, mi naskakuje husí kůže. Pokud o nás někdo tak přemýšlí, odosobňuje nás, vymazává naše skutečné bytí."

Rozkoš z jazyka
Nepřehlédnutelný je Crastovův energický jazyk; však také autor upozorňuje, že dává přednost "jednoznačnému, mezi lidmi běžně užívanému výrazivu před prudérními akademickými opisy... Lidé nesplývají ve více či méně vášnivém milostném objetí, nýbrž píchají, šoustají apod." Výsledkem není pornografie, nýbrž upřímná zpověď, jejímuž strhujícímu tónu napomáhá spisovatelova "bezohlednost" vůči politické korektnosti.

Obyvatelé severovýchodního Šillaungu tak mají "poklidné, trochu mongoloidní tváře", andělé jsou "podivně přitroublé nadpřirozené bytosti" a indičtí mládenci bojují "za vlast(ní potěšení) a královnu (téhle noci)". Jak vidno, překladatel Miroslav Jindra (má za sebou mimo jiné převod Hellerovy Hlavy XXII) autorovu rozkoš z jazyka brilantně zprostředková.

Vrať se, ó, Kámasútro! není dílo přelomové. Věnováno je hned několika literátům (Joseph Heller, Ralph Ellison, Henry Miller) a ten vliv je znát. Text je občas přebujelý a repetitivní. Ale i tak byla pozornost, kterou Crastova prvotina z roku 1998 získala, zasloužená (ocitla se v užší nominaci na několik významných cen včetně Booker Prize).

A třebaže jistá představitelka indické vlády nedávno s uzarděním namítla, že ne všichni Indové jsou jako autorovy postavy, zejména Mangalúřané si knihu téměř zamilovali.

Zachycuje totiž vzpomínky na svět, který se rychle stává minulostí - vždyť ke konci románu i intelektuál Vidžaj kupuje svému otci homogenizační nástroj jménem televize, ačkoli ví, že je to "vymývač mozků".

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Spisovatelka Leila Slimani
Sex tu ovládl peněženky, v Maroku se za něj ženy stydí, říká spisovatelka

Leila Slimani je spisovatelka francouzsko-marockého původu. V češtině jí letos vyšla kniha Něžná píseň. Chůva v ní zavraždí dvě malé děti.  celý článek

Velká část děje knihy V šedých tónech se odehrává v sovětském gulagu.
RECENZE: Když musí dítě sát krev. Zulejku otroctví nezlomí ani v pustině

Rok 1930. Třicetiletá Zulejka, již v patnácti provdali za mnohem staršího muže, čtyřikrát porodila, ani jedna z holčiček se nedožila měsíce. Když ji se...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.