Zvláštní nástroj, na který Savall hraje, připomíná svým držením violoncello a je neodmyslitelnou součástí historicky poučené interpretace staré hudby. "Původně jsem studoval klasické violoncello, ale pak jsem si uvědomil, že spousta hudby není psána pro tento nástroj, nýbrž pro violu da gamba," vysvětluje.
Dnes hraje na dva originální nástroje - jeden pochází z roku 1697 a druhý z doby kolem roku 1500. "Ostatní nástroje, které používáme v souboru, jako kytara nebo teorba, jsou kopie. Ale smyčce s věkem zrají, a čím jsou starší, tím mají lepší, plnější a vyzrálejší zvuk," dodává.
Zvuk violy da gamba si Savall nemůže vynachválit. "Dokáže napodobit hlas starého člověka i malého chlapce, všechny prožitky a lidské city," zdůrazňuje. I proto si Savalla vybrali tvůrci filmu Všechna jitra světa, aby pro ně natočil sound track.
"Bylo to mé první setkání s filmem, v němž navíc hudba a nástroj měly hlavní roli, dokonce se napřed vytvořila hudba a teprve kolem ní se točil vlastní film. Hrát pro film je podstatně jiné než na koncertě, protože musíte vyjádřit scénu, která se na plátně odehrává. Je to jako na divadle," podotýká Savall. Výsledkem jeho úsilí byl jeden z Césarů. Nominaci na toto ocenění získal Savall i za hudbu k filmu Markýz.
Ověnčeny cenami jsou však také další Savallovy nahrávky. Svérázný gambista je vydává ve vlastní firmě, kterou založil před šesti lety. Od té doby značka Alia Vox ve světě klasiky proslula.
"Velké nahrávací společnosti neumožňují dlouhodobě plánovat, proto jsem založil rodinný podnik. Pracuji v něm se ženou, která je zpěvačka, a několika dalšími lidmi, dohlížíme na každou fázi vzniku nahrávky. Vydali jsme už 32 titulů a po celém světě prodali 900 tisíc nosičů," říká s pýchou.
Jedním z nejúspěšnějších CD poslední doby byl snímek Ninna Nanna, jakýsi průřez historií ukolébavek od nejstarších dob až po dnešek. "Jednu napsal pro mou ženu a dceru i Arvo Pärt. Neinterpretujeme totiž jen starou hudbu, ale i soudobou, hráli už jsme také třeba Johna Cage. Moderní hudba to má těžké, potřebuje finance, a dnes nejsou mecenáši jako za starých časů král Ludvík XIV. nebo papež Kliment VI.," poznamenává Savall.
