Komiksovou biografii napsala a namalovala Nizozemka Barbara Stoková.

Komiksovou biografii napsala a namalovala Nizozemka Barbara Stoková. | foto: Mladá fronta

Komiksový Vincent Van Gogh má místo očí křížky, jeho bratr srdíčka

  • 0
Na první pohled vypadá komiksová biografie Vincenta van Gogha od nizozemské ilustrátorky a autorky Barbary Stokové jako variace na české humoristické Opráski sčeskí historje. Černá linka, minimalismus bez detailů, barevné plochy a jejich kontrastní střídání.

Komiks se slevou

Komiks koupíte na Knihy.iDNES.cz se slevou za 212 Kč.

obálka knihy komiks2

Na druhý pohled vznikla kniha určená spíš pro studenty či čtenáře, kteří o Goghově životě nic moc nevědí. Což ovšem není na závadu, autorka odvedla kus práce a jednoduchým, laskavým a výstižným způsobem vylíčila malířovy poslední činné roky. Barbara Stoková je v Nizozemsku známá svými autobiografickými satirami, v každodenních stripech líčí vlastní život a utahuje si z něj. Vincenta pojala vážněji.

Scéna s uchem

Začíná v roce 1888, kdy se malíř, stále ještě nepochopen, nedoceněn a značně bez prostředků, vydává na jih do Arles, aby tam tvořil. Loučí se s bratrem Theem, který ho podporuje jak morálně, tak finančně. V Arles si pronajímá slavný žlutý dům, kam zve své přátele z branže. Tady s ním několik týdnů stráví i Paul Gauguin, který přijede původně jen na návštěvu, Vincent ho však zahltí svými vizemi umělecké komunity, kterou chce vybudovat. Po roztržce a Gauguinově odjezdu přijde ona známá scéna s uříznutím ucha, malířovy záchvaty se stupňují.

Autorka je zobrazuje psychedelickými kresbami, podobně jako Gogh lpěl na správných odstínech barev, i ona dosahuje největší expresivity právě střídáním fialových, žlutých, modrých a červených polí. A pomáhá si i ikonicky jednoduchými, skoro dětsky pojatými motivy: spirálkami a křížky v očích na znamení záchvatu či opilosti, tečkami, z jejichž koncentrace přechází zrak. Ostatně zamilovaný Theo má zase místo očí srdíčka.

Ne že by Stoková říkala ve svém komiksu něco nového. Je však zábavné a uspokojující sledovat hlavně to, jak propojuje vlastní komiksovou formu s „překreslenými“ Goghovými originály. V Goghově duchu ztvárnila portréty, Slunečnice i desítky autorových krajin, které uprostřed příběh působí trefně. Vincent není špatný – a třeba se pro nakladatele stane bránou k ostatním a lepším autorčiným pracím.