Štěstí je film podmanivý, ale ne zrovna povzbudivý. Může divák ze závěrečné scény beze slov vyčíst alespoň náznak naděje?
Nejsem asi úplně objektivní, ale na mě to přesně tak zapůsobilo. Pes, dítě, zamrzlá krajina..., skvělý nápad. Nabilo mě to energií, kterou jsem při natáčení už necítila. Snad se můj pocit přenese i na diváky.
Vaše hrdinka vzdá vlastní plány kvůli dětem kamarádky. Jak jste si hlídala, aby nepůsobila příliš svatě?
Právě proto jsem se své role tolik bála a strašně jsem proti tomu bojovala s režisérem Bohdanem Slámou. Já jsem úplně jiný člověk než moje hrdinka, to vůbec nejsem já. Za čtrnáct dní už mi připadala hrozně nudná, pořád jsem namítala, proč už konečně něco neudělá, proč okamžitě nejedná. Režisér mě sice ujišťoval, že i takoví lidé jsou, že opravdu ještě existují, ale já přesto usilovala, aby nebyla svatá – a hlavně aby nebyla s prominutím blbá.
Neměla jste chuť prohodit si roli s Annou Geislerovou? Její postava až odpudivé matky se asi hraje líp.
Mockrát jsem si říkala, že bych měnila. A nejen s Aňou, jejíž postava je opravdu dramaticky vděčná, ale i s ostatními. Já bych si ve Štěstí zahrála s chutí kohokoliv, třeba i roli Bolka Polívky. Rok a půl jsem je při natáčení sledovala, viděla jsem, jak se ve svých postavách usidlují a zabydlují, jak si je zamilovávají. Kdežto ta moje, připadalo mi, se pořád jenom tváří. Ale vyměnit to nešlo.
Ve Štěstí se sešlo někdejší herecké trio z Návratu idiota – vy, Geislerová a Pavel Liška. Vnímáte, že dnes už patříte k zavedené špičce, že se na vaše jména chodí do kina?
Ano, dá se říci, že to pociťuju. Tehdy se vzedmula taková jemná vlna, myslím, že nás sledovali spíše filmoví fajnšmekři, teď už je to jasnější. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně. Ale my tři se pořád navzájem překvapujeme a obohacujeme, vlastně se ještě úplně neznáme.
Dá se říci, že také společně vyzráváte?
Nejvíc je to myslím znát na Aně, to už je opravdu spíše žena než dívka. Pavel Liška taky hodně vyrostl, dřív pomalu ani nevěděl, co je kamera, dnes do všeho rýpe, do všeho mluví, o všem debatuje, chce vědět o své postavě každý detail. Udělal velký skok.
Sebe jste nějak vynechala.
Já právě zažívám zásadní průlom hlavně díky svému stavu. Co bude dál, to se uvidí.
Nelitujete, že už vás míjí dnešní vlna teenagerovských komedií?
Nikdy jsem po tom netoužila. Navíc jsem si zkusila něco podobného ve filmech Šeptej a Indiánské léto, jejich humor i poetika mi jsou bližší.
Čekáte, že se Štěstím pojedete třeba až za Oscary?
Já budu ráda, když lidi přijdou do kina, Amerika není moje ambice. Brala bych to jako výlet s Aňou.
