Víkend v nepříliš pěkné části Afriky

Moderním britským autorům je někdy vyčítána politická neangažovanost a laxnost k obecným problémům. Určitým pokusem o nápravu je soubor povídek několika autorů věnovaných jižnímu Súdánu. Tato oblast léta trpí občanskou válkou a je sužována humanitární krizí.

Situace je navíc podobná současné genocidě v súdánském Dárfúru, kde bylo z domovů vyhnáno na milion lidí a zahynulo 50 tisíc osob. Tím dostalo dílo velmi aktuální a nový náboj.

Autoři přitom stáli při svém pobytu v největší africké zemi před nelehkým úkolem, když se ocitli tváří v tvář každodennímu zoufalství a bezmoci místních obyvatel. Navíc museli čelit neochotě úřadů.

Navštívili například jihosúdánské městečko Rumbek, které bylo v roce 1996 obsazeno armádou a o rok později osvobozeno.

Kromě nedostatku potravin a základních hygienických potřeb tam chybějí také školy. Jedna z nich je ústavem pro demobilizované dětské vojáky, kde se humanitární pracovníci snaží vrátit děti postižené válkou do normálního života.

Na první pohled je knížka autorsky i tematicky roztříštěná, ale spíše je to nakonec k jejímu prospěchu. Vedle Andrewa O'Hagana, Gilese Fodena či válečného reportéra W. F. Deedse, na jehož podnět dílo vzniklo, se zde představují i nonkonformní autoři let devadesátých Irvine Welsh (Trainspotting) a Alex Garland (The Beach), které spojuje revoluční pohled na současnou společnost a její fungování.

Zatímco Garland v povídce Rybí řeka popsal příběh malého chlapce z vesnice, který sní o tom, že znovu potká profesora a architekta, kteří ve vesnici zničené válkou přebývali, Irvine Welsh v novele Nákaza podrobně rozebírá nelítostné mocenské boje kmenů o moc a krutost starého řádu, který se neúprosně řídí klanovou hierarchií.

Kromě kvalitních prací autorů je tato kniha důkazem toho, že i spisovatelé mohou být na správném místě ve správný čas. 

Literatura (ilustrační foto)