RECENZI A UKÁZKU
Z KNIHY NAJDETE ZDE
V pořadí čtrnáctý titul, který v padesátitisícovém nákladu vypraví brněnské nakladatelství Petrov, se podle autorových slov v mnohém liší od jeho předchozích knih, současně však rozvíjí i některá již známá témata.
„Není to úplně jiná kniha - ale trochu jiná je. Rád bych věřil, že je v jistém smyslu nejautentičtější. Mnohé kapitoly jsou patrně subtilnější a vážnější než minulé věci. Nicméně nepředpojatí, vnímaví čtenáři leccos z toho našli i v mých předchozích románech,“ uvažuje Viewegh.
Z různých perspektiv popisuje příběhy šesti gymnazistů, z nichž jsou v závěru už čtyřicátníci: introvertní krásky Evy, marně hledající muže neochromeného jejím půvabem, sportovního idolu Jeffa, intelektuála Toma, stále toužícího po nedosažitelné Evě, recesisty Skippyho, sympatické ošklivky Hujerové a také - autora.
V případě autora Viewegh popisuje vlastní zážitky, ostatní postavy modeluje podstatně volněji: většinou fabuluje, jen výjimečně sáhne po historkách spolužáků či přátel.
„Zkouším si ty příběhy jako šaty - například, jaké to je, narodit se jako Hujerová a prožít dětství a mládí jako ošklivá holka. Pro holku to musí být strašlivá existenciální situace.“
Právě Hujerová původně měla být jediným vypravěčem románu. „Ale protože je to příběh dvou fatálních, nenaplněných lásek - Hujerová miluje tajně Toma a Tom miluje tajně Evu - přišlo mi, že s dalšími úhly pohledu bude román plastičtější. Postavy si ten prostor vlastně vynutily,“ říká Viewegh.
VIEWEGH: VŽDYCKY JSEM DOST FABULOVAL |
Román Vybíjená má vyšší ambice než být dobrým čtivem středního proudu, říká o své nové knize Michal Viewegh. * Příběhy postav ve Vybíjené dovádíte na práh čtyřicítky. Vnímáte tento věk jako důležitý zlom? * Ve svých posledních knihách stále ustupujete od autobiografičnosti. Čím to? * A uhýbáte i v postavě "autora"? * Čím Vybíjená vybočuje ze středního proudu literatury, do kterého jste zařazován a do kterého se občas zařazujete i sám? |
Michal Viewegh |