Novinka, jež vyjde v den protagonistových padesátin 31. května, v deseti písních navazuje na cestu naznačenou albem Přítel člověka, kterou Jarda Svoboda připravil s kapelou Traband v roce 2007. A stejně jako na zmíněném albu, i tady dominuje harmonium. Tento klávesový nástroj s charakteristickým zvukem podobným varhanám i tahací harmonice (“mezi kostelem a hospodou“) určuje výraznou měrou celkovou atmosféru alba.
„Harmonium je moje velmi stará láska. Jsou to takové varhany pro chudé. Často stávalo v malých protestantských sborech, kde jsme v začátcích hodně vystupovali. Jeho zvuk dokáže velice laskavě zaplnit prostor a má lidský rozměr, není v něm ta pompéznost velkých varhan, která vás nekompromisně zatluče do lavice. Harmonium dýchá jako živý tvor. Když chce, umí znít jako ty varhany, ale umí hrát i sprostě, hospodsky.“
Album je postaveno na souzvuku harmonia s autoharfou, což je další neobvyklý a dnes pozapomenutý nástroj podobný citeře. S autoharfou (a také s baskytarou) na CD přispěl Svobodův častý koncertní spoluhráč, písničkář Fanda Holý. V menší míře, ale rovněž důležitě, přispěli i další Jardovi spřátelení muzikanti – Mourad s mandolínou a Jayk s rytmickými nástroji.
„Písně jsou jako vždy adresné. Za většinou mých písniček je někdo konkrétní,“ říká Jarda Svoboda o svých textech a také dodává, proč je na albu skladba Slova věnovaná Václavu Havlovi. „Slova jsou přímo inspirovaná Havlovým esejem Slovo o slovu. I po těch letech stále aktuální. Myslím, že slovo je tím klíčem, silou i zbraní. Věřím v sílu slova.“
