„Obyvatelé Vitorazska doplatili na to, že o půdu, na které žili, soupeřily dva státy s velmi odlišnými režimy,“ vysvětluje pozadí událostí historik Pavel Kosatík. „Ačkoliv od konce 13. století žili v Rakousku, jejich obce byly v roce 1920 přičleněny k Československu.“
Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se domů, bylo už po anšlusu, takže fakticky šlo o „návrat“ do nacistického Německa. „Kdo si jej zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, kdy se situace opět obrátila, a vedle spravedlivě potrestaných bylo postiženo i mnoho nevinných,“ dodává historik.
Někteří z přeživších byli ze svých domovů vyhnáni hned dvakrát: nejdřív v roce 1945 do Rakouska a později, pokud jim byl povolen návrat, ještě jednou dál na opačnou stranu od hranic, hluboko do českého vnitrozemí. Proč si právě takovou látku vybral, komentuje režisér Sláma v rozhovoru na videu.