Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Vídeňští filharmonikové Mou vlast ochudili, ale i ochutili

  17:58aktualizováno  17:58
Zahajovací koncert letošního Pražského jara měl už dlouho předem punc mimořádné události. Kombinace Vídeňských filharmoniků a Daniela Barenboima, to tu ještě nebylo. Čekalo se tedy, co společně vnesou do Smetanovy Mé vlasti.

Vídeňští filharmonikové a Daniel Barenboim na zahajovacím koncertě Pražského jara | foto:  Michal Růžička, MAFRA

Cizí orchestry se jistě nezvou do Prahy proto, aby hrály český repertoár „po česku“. Vídeňští filharmonikové jsou navíc – co do hráčských kvalit a vyrovnanosti nástrojových skupin - jednoznačně nejlepší ze zahraničních orchestrů, které kdy Mou vlast u nás provedli. Dirigent Daniel Barenboim pak k celému projektu přistoupil jako k velké umělecké výzvě a z Mé vlasti učinil něco jako téma své letošní sezony.

Koncert ovšem začal bizarní příhodou, která nejspíš vstoupí do dějin stejně jako samotné získání tohoto vídeňského tělesa pro vstupní koncert. Do zvuku harf v úvodu Vyšehradu se totiž začalo hlasitě projevovat malé dítě, které s sebou vzali zahraniční turisté. Dirigent hru přerušil a čekalo se, až rodiče s potomkem najdou východ ze Smetanovy síně.

Napodruhé už všechno klaplo, takže posluchač konečně mohl začít uvažovat, co Vídeňští filharmonikové do Mé vlasti vnesli a o co ji ochudili. Jistěže ji ochudili o zvukovou opulentnost, zakulacenost a onu vřelost, která dýchá z některých starých a ještě starších nahrávek České filharmonie.

Bedřich Smetana: Má vlast

Vídeňští filharmonikové

dirigent Daniel Barenboim

Pražské jaro, Smetanova síň Obecního domu 12. května 2017

Hodnocení­: 80%

Prostě proto, že jejich zvuk je „vytrénovaný“ na jiném repertoáru, je štíhlý a jasný, což v některých melodických úsecích (třeba v básni Z českých luhů a hájů nebo i ve Vltavě) mohlo působit až ploše. Barenboim si navíc liboval v poměrně velkých kontrastech, které vnášel do všech částí. Před ušima a vlastně i očima se odehrávaly zvraty od divoce rozvířených pasáží až po zpomalené úseky, kdy se tok hudby téměř zastavil, a to doslova, protože Barenboim v podstatě přestával dirigovat.

Dlužno dodat, že čtyřiasedmdesátiletý maestro si tyto „zastávky“ očividně vychutnával. Byla v tom nesporně dávka exhibicionismu a vnějšího efektu na hraně únosnosti, celkové soudržnosti skladby a souladu s notami.

Vyšlechtěný zvuk

Ovšem „Vídeňáci“ vytáhli protihodnotu, kterou mají jenom oni. Nezpívají sice po česku, ale jejich báječně zkultivovaný, svítící a ladný zvuk naplňoval Smetanovu síň a nehrubnul ani v nejvyšších fortissimech. Všechna sóla byla interpretačním zážitkem. Ze své pověstné zvukové kultury hudebníci ani na vteřinu nevypadli a v jejím rámci neustále tvořili. Kdo ví, možná spíš sami od sebe, protože o hudebnících z tohoto orchestru bez šéfdirigenta se traduje, že si umí vzájemně dokonale naslouchat a jsou mistry improvizovaného muzicírování, takže dirigenty ani příliš nerespektují. To někdy vede k nepozornosti a chybám, ale tentokrát se zjevně soustředili a hráli bezvadně.

A možná to bylo právě zásluhou vídeňského muzikantství, zvuku a šarmu, že výsledek nakonec nepřipomínal posunování se od jedné „zastávky“ ke druhé. Že Vyšehrad nebyl nudný, ale pořád se v něm něco dělo. Že ve Vltavě okouzlil svou líbezností rej rusalek, stejně jako v Šárce vášnivý milostný výjev svou spontánností. Že české luhy a háje sice postrádaly košatost a syté barvy, nikoli však vnitřní intenzitu. Že Tábor a ještě více Blaník se stal skutečně efektním vyvrcholením. Že to celé byla tak trochu opera, ne však laciná opereta. A to je nakonec rozhodující.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Aneta Langerová ve filmu 8 hlav šílenství
Netradiční filmový soundtrack nabídne první duet Langerové a Dusilové

Vladivojna La Chia vydá další ze svých netradičně pojatých filmových soundtracků. Po hudbě a písním k filmu Nevinnost a seriálu Až po uši tentokrát připravila...  celý článek

Ewa Farna a David Stypka
VIDEO: Dobré ráno, milá. Z duetu Stypky a Farné mrazí i v klipu

Po písních Vrány taky a Jericho přichází David Stypka se společným songem s Ewou Farnou. Její interpretace dodává duetu Dobré ráno, milá křehkost,...  celý článek

Kryštof (Stadion Evžena Rošického, Praha, 16. září 2017)
RECENZE: Kryštof na stadion patří, jen se nemuselo tolik mluvit

Kapela Kryštof si splnila sen. Jeden a půlkrát, když v sobotu vyprodala a v neděli slušně zaplnila Stadion Evžena Rošického na pražském Strahově. Richard...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.