Expozice ukazuje jednu z nejvzácnějších kolekcí moderního umění, která patří manželům Ritě a Herbertovi Batlinerovým a již odborníci považují za ojedinělou. Velký zájem o 500 vystavených děl projevují od září, kdy výstava začala, i návštěvníci putující den co den od Moneta k Cézannovi, od Picassa k Malevičovi.
Nechybí tu ani jeden z nejvýznamnějších představitelů abstraktní malby, František Kupka. Jeho tři plátna inspirovaná architekturou jsou asi třikrát větší než obraz, který se v nedávné aukci na Žofíně prodal za rekordních 22 milionů.
Když nastal zlom
Obrazově se zde znázorňuje zlomový vývoj výtvarného umění, ve kterém klasické postupy figurativní malby nahradila reprodukční technika fotografie. Malířství tak bylo nucené vymezit se vůči fotografii novými výtvarnými formami. A tak od konce 19. století až do 50. let století dvacátého vznikaly "ismy" vyznačující se přechodem od figurace k abstrakci: impresionismus, postimpresionismus, fauvismus, surrealismus či abstraktní expresionismus. Výstava je těmto výtvarným směrům věnovaná a kromě reprezentativních maleb nechybí ani vysvětlení o jednotlivých
tvůrčích záměrech.
Jedním z největších hitů výstavy je krajina s lekníny od Clauda Moneta. Obraz vznikl v letech 1917-1919 v zahradě domu v Giverny, kde otec impresionistů žil na sklonku svého života v chudobě a izolaci. Lekníny se objevily i na obalu katalogu, ve kterém jsou kvalitní reprodukce všech uvedených děl. Monetův nedbalý tah štětcem střídá pečlivá pointilistická technika zakladatele postimpresionismu Paula Signaka například v díle nazvaném Benátky v červánkách.
Barevný přístav v Collioure namaloval André Deraine roku 1901 na sjezdu básníků, kteří hovořili o "ismech" v literatuře - například o intensismu, floralismu, unanismu či o podobně bizarních směrech, které na rozdíl od těch výtvarných upadly v zapomnění. Fauvismus ve sbírce dokonale zastupuje jeho zakladatel Henri Matisse. Jeho decentně pózující dívka v pruhovaných šatech láká pohled výraznou červenou a mate
abstrahovanou formou, naopak Delaunayova žena rozevírá vyzývavě na diváka klín.
Vystaveno je i první dílo, které Herbert Batliner zakoupil: Bílý kůň od Toulouse-Lautreka. V Albertině ho doplňují Lautrekovy kresby, které nádherně zobrazují prostředí pařížských kabaretů a diváka vtáhnou mezi nabubřelé dámy, nadržené pány, tanečnice kankánu i prostitutky. Do vznešenějšího prostředí vtahují Degasovy vyčerpané baletky v zákulisí opírající se o zeď pařížské opery.
Přes slavný Renoirův portrét dívky či Cézannovy středomořské krajiny se návštěvník dostane do sálu věnovaného kubismu. Zátiší jsou zde rozložena do geometrických tvarů a znovu poskládána do kubistických obrazů karaf, váz, ovoce či kytar v temných barvách George Braqua či Pabla Picassa. Vzpomínku na cukrovou vatu evokují barvy zakladatele orfistického kubismu Roberta Delaunaye.
Zatímco Picasso maluje v roce 1936 Guerniku jako reakci na španělskou občanskou válku, Delaunay se politicky neangažuje. Místo toho přijímá od francouzského státu zakázku na nástěnnou malbu propagující městskou dopravu - což na vznešenosti díla rozhodně neubírá. Olejová studie nazvaná Vzduch, železo, voda je tu vystavena s Picassovými a Braquovými experimenty se syntetickým kubismem. Nejen oblými tvary, ale i pastelovými barvami se Delaunayův obraz vymyká ponuré škále béžových a hnědočerných barev syntetického kubismu.
Modrý jezdec i ruská avantgarda
Sál věnovaný německému expresionismu svědčí o tom, že výstava není jen přehlídkou slavných jmen. Naprosto magická je sbírka Emila Noldeho vycházející z krajin a přírodních jevů. Barva tu vyjadřuje náladu či stav mysli, občasnou ponurost střídá naivní veselost. Mořem zářících barev plných kontrastů jsou zastoupeni i další umělci skupin Die Brücke a hlavně Der Blaue Reiter (Modrý jezdec) včetně jejího zakladatele Vasilije Kandinského.
Bohatě zastoupená je i ruská avantgarda. Její hlavní představitel Kazimir Malevič přeměnil ve svých obrazech krajinu v geometrickou abstrakci. Natalie Gontcharova pózuje na obraze avantgardního umělce Alexandra Rodčenka a současně tu visí její obraz hned vedle díla jejího manžela Michaila Larionova. Pokud výstava, jež začíná pomyslně Monetem a končí sérií Picassových olejů se silným erotickým nábojem, návštěvníka přes všechnu svou krásu vyčerpá, není třeba si zoufat.
Záchranou je velkoformátový monochromatický obraz představitele amerického abstraktního expresionismu Marka Rothka. Stačí si před něj na okamžik stoupnout. Působí jako solární energie.
Od Moneta k Picassovi
Albertina, Albertinaplatz 1, Vídeň. Výstava trvá do 6. dubna, otevřeno denně 10-18 hod., vstupné 9,50 eura, studenti 7 eur, senioři 8 eur, www.albertina.at
Hodnocení MF DNES: 90%
