Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vídeň poodhaluje Malevičovu tvář

  0:14aktualizováno  0:14
Kazimir Malevič (1878-1935) byl tak geniálním a zároveň složitým výtvarníkem, že zatím žádná kniha, natož výstava nedokázala jeho výtvarně-filozofický odkaz shrnout do jasného obrazu. U nás s jeho myšlenkovými přesmyčkami seznamuje výborná studie Jiřího Padrty (před čtyřmi lety vyšla v Torstu) a překlad jeho úvah (v roce 1998 je vydaly Brody pod titulem Reakční žonglérství). Nyní existuje unikátní možnost vidět takřka za humny podstatnou část Malevičova výtvarného díla.

Ve vídeňském Bank Austria Kunstforum předvádí petrohradské Státní ruské muzeum 120 prací mága ruské avantgardy. Je to největší Malevičova výstava, jakou kdy Rusko na Západ pustilo.

Na místě Stvořitele
Výborný Malevičův soubor vlastní také Stedelijk Museum v Amsterdamu, k petrohradskému muzeu se však vždy vzhlíželo s velkým očekáváním. Málokdo totiž věděl, co všechno ve svých zdech skrývá. Do jeho sbírek se Malevičovy obrazy dostaly v roce 1932 - těsně poté, co byl jejich autor na souborné výstavě s názvem Patnáct let sovětského umění tvrdě kritizován v duchu Ždanovem oficiálně vyhlášeného socialistického realismu. Pro svůj "formalismus" musela být díla pro další léta uskladněna v depozitáři, do stálé expozice muzea se Malevič dostal až v roce 1977, kdy byl oficiálně "omilostněn". Teprve loni v prosinci pak Petrohrad ukázal vše, co z Malevičovy tvorby v Rusku zůstalo.

Název výstavy:
Malewitsch

Koncepce výstavy Ingried Brugger, Jewgenija Petrowa, Joseph Kiblitsky.

Bank Austria Kunstforum ve spolupráci se Státním ruským muzeem v Petrohradě.

Bank Austria Kunstforum, Freyung 8, Vídeň.

Vstupné 120, snížené 100 šilinků.

Výstava trvá do 2. prosince 2001.

A není toho málo. Ve Vídni visí jeho legendární Černý čtverec, Černý kříž i Černý kruh, nechybí ani další obrazy tvořené v duchu jeho mystického systému zvaného suprematismus. "Existují síly a neexistuje žádné prázdné místo na malířském plátně," tak Malevič popsal své bezpředmětné obrazy ponořené do univerza mimo čas a prostor. Malevič se stavěl do role Stvořitele, který může svět proměnit v místo trvalé harmonie. Čtverci říkal "nahá ikona" a sám se portrétoval jako renesanční velmož, s rukou v pozici odpovídající bohorodičce. Chtěl být bohem panujícím nad světem v podobě nekonečného uměleckého artefaktu.

Zvláštní procitání ze snu
Výstava ovšem ukazuje především období, v němž Malevič ze svého suprematistického snu procital. "Po roce 1927 nastává v Malevičově malbě drastický zlom. Obrazy maloval ve staré manýře a přetvářel svá raná díla," píše Florian Steininger ve výtečném třísetstránkovém katalogu výstavy. Autor začal své obrazy antedatovat. I vystavovaný Černý čtverec vznikl až v polovině dvacátých let, Malevič jej přitom označil rokem 1913. Steininger to vysvětluje jeho snahou využít na starých pracích nově získané znalosti. V letech 1927-1932, kde leží těžiště výstavy, Malevič rozpracovával své dřívější neoprimitivistické kompozice. V obrazech se vrátil k tradičním figurativním motivům, ale tvořil je pomocí suprematistických prvků. Otec geometrické abstrakce se tak na konci života zřejmě snažil osvobodit ze stavu, který Jindřich Chalupecký označil jako "mučednictví nicoty".

Malevičovy práce z tohoto období působí pitoreskně. Plochy zoraných polí určují barevné horizontální linie připomínající pruhovaný svetr. Z nich vystupují postavy složené z bezobsažných, striktně geometrických a ostře barevných tvarů. Někde je redukce dotažená až téměř do abstrakce. Výborně je Malevičův přístup k figurám vidět v "triptychu" Tesař. V první verzi je muž namalován postimpresionisticky včetně jednotlivých stébel trávy a latěk u plotu. Druhá už ukazuje tesaře neoprimitivisticky - tráva ještě zůstává, ale tělo se mu rozložilo do náznaků grafických útvarů. Poslední verze mu pak vousy i trup těla zjednodušila až na průhledové obrazce obrácené do sféry barevných tónů a stínů.¨

Úpadek
Těžko snesitelné jsou však Malevičovy práce z třicátých let. Krajinky s rozkvetlými stromy, krásnými dívkami a mihotavým sluncem odpovídají formou i obsahem přesně tomu, co sám devět let předtím odsuzoval: "Malířství bylo kravatou na škrobené džentlmenově košili a růžovým korzetem, který stahoval napuchlé břicho ztučnělé dámě." Kde je najednou konec jeho architektonům, tedy návrhům nerealizovatelné architektury pro vyšší lidské bytosti, "prirodniky", ve výstavě rovněž prezentovaným?

Ve světle tohoto posledního období je teprve vidět skutečná tragédie ideálů meziválečné avantgardy. V Rusku a v Německu musely srazit podpatky před státní mocí, jinde před nastupující komercializací uměleckého provozu. Z Malevičových obrazových evangelií se dnes stal předmět velmi výhodného obchodu a současný výtvarný věrozvěst Alexandr Brener před čtyřmi lety Bílý kříž v amsterodamské expozici posprejoval symbolem dolaru.

A jak mysticky vypadá Malevičova ve Vídni poprvé zveřejněná posmrtná maska! Vidíme tvář člověka, jehož proroctví o moderním světě se neuskutečnilo, přesto v ně i v okamžiku smrti jistě věřil.

Kazimir Malevič: Tesař, 1928/29.

Kazimir Malevič: Krajina s bílým domem, 1928/29.

Kazimir Malevič: Dvě dámy v zahradě, 1930.

Kazimir Malevič: Sportovci, 1930/31.

Kazimir Malevič: Sekáč, 1912.

Kazimir Malevič: Démon, 1914.

Kazimir Malevič: Autoportrét, 1907.

Kazimir Malevič: Letec, 1914.

Kazimir Malevič: Děvčata, 1928.

Autoři:



Nejčtenější

Film s Johnnym Deppem Město lží byl stažen měsíc před premiérou

Johnny Depp s kapelou Hollywood Vampires na pražském Letišti Letňany, 13....

Premiéra filmu Město lží, v němž se mají v hlavních rolích představit Johnny Depp a Forest Whitaker, byla měsíc před...

Spisovatelé napadli koncert Karla Gotta v Lipsku. Přitom žádný nebude

Karel Gott v pražské O2 areně 12. června 2018

Část Asociace spisovatelů se rozhodla napadnout říjnové vystoupení Karla Gotta v rámci Roku české kultury v Lipsku. Z...



GLOSA: Hutka poslal na Zemana smrtku. To už není protestsong, ale nevkus

Jaroslav Hutka (Open Air Music Festival Trutnov 2012)

„Miloš je zhroucený a oči v sloup, z cigaret zvedá se štiplavý čoud, zubatá už na Hrad chvátá,“ zpívá se v novince...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Poslední role. Robert Redford oznámil, že chce skončit s hraním

Robert Redford (Benátky, 1. září 2017)

Oscarový herec a režisér Robert Redford ohlásil konec kariéry. Pro Deadline potvrdil svá slova z rozhovoru v časopisu...

Další z rubriky

Modiglianiho Ležící akt se stal čtvrtým nejdráže prodaným obrazem

Obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le côté auche) - Ležící akt (na levém...

Za 157,2 milionu dolarů (3,4 miliardy korun) se na aukci v New Yorku prodal obraz Amedea Modiglianiho Nu couché (sur le...

OBRAZEM: Začal Týden umění. Láká na Warhola, Zrzavého i paneláky

Jan Zrzavý, Benátky I, 1928

Už i Praha má svůj Týden umění. Jeho první ročník začal v pondělí a návštěvníkům otevírá přes třicet galerií včetně...

World Press Photo vyhrál snímek Venezuelana hořícího po výbuchu motocyklu

FOTKA ROKU: Ronaldo Schemidt, Agence France-Presse - Venezuelská krize (3....

Fotografie Venezuelská krize zachycující hořícího demonstranta během nepokojů namířených proti prezidentu Madurovi se...

Najdete na iDNES.cz