Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věřím, že toto peklo svědčí o ráji

  14:08aktualizováno  14:08
Básník Ivan Diviš (1924–1999) sice zemřel před sedmi lety, jeho dílo se však dál rozrůstá o pozoruhodné fazety: v roce 2003 vyšly Poslední básně, souhrn autorových textů z posledních měsíců života.
knihy, literatura - ilustrační foto

knihy, literatura - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Předloni se objevila knížka pro děti Říkadla a kecadla a nyní publikuje nakladatelství Cherm „poslední tři Divišovy básnické sbírky, které dosud nevyšly v básníkově vlasti, ale pouze v exilových nakladatelstvích“.

Jde o tituly Obelst, Přece jen… a Průvan, psané v letech 1968–1978, tedy v období, které je ohraničeno Divišovým odchodem do německého exilu (srpen 1969) a sbírkou Beránek na sněhu (říjen 1979), v níž se autorovi podle jeho slov „vrátila poezie“.

Skepse i naděje Trojice nyní vydaných sbírek je tedy pomyslným mostem mezi prvním Divišovým tvůrčím vzepětím v 60. letech, kdy mu vyšlo dvanáct knih, a novou, vrcholnou etapou jeho tvorby, k níž se kromě Beránka na sněhu vážou sbírky Odchod z Čech nebo Žalmy.

Literární historie však ono mezidobí většinou ignoruje: Slovník českých spisovatelů od roku 1945 v hesle psaném Jaroslavem Medem dvě ze sbírek vůbec nezmiňuje a o knížce Přece jen… (s podtitulem Mnichov 1972) tvrdí, že „shrnovala poezii vzniklou ještě v Čechách“. Jako by se v pauze mezi výdechem a novým nádechem nemohly dít podstatné věci. Samozřejmě že se dějí.

Ve sbírce Obelst, shrnující texty z let 1968–1973, ještě naplno hoří Divišova osobitá obraznost, kterou roznítil základní nesoulad tvůrce se světem: od návalů cynismu a absurdity dějin, které nám ve 20. století předvedly nejprve svoji pravou (tedy nacionalistickou) a později levou (komunistickou) tvář, dokážou básníkovi ulevit jedině sžírající vztek anebo víra, která povznáší.

Diviš sám sebe, dříve „jednolitého člověka“, portrétuje jako toho, jenž „událostmi byl rozštěpen na pijáka v hadrech/ a směřovače ke světlu“. Ten první v něm propadá hluboké skepsi, kterou hloubí ztráta vlasti, ztráta jazyka a později načas i ztráta poezie, ten druhý však uklidňuje, že „nikdy… nepřestal věřit/ že toto peklo svědčí o ráji“.

Pouhých šestnáct záznamů z března 1972, jež tvoří cyklus Přece jen…, představuje Ivana Diviše v neobvykle klidné a smířlivé poloze. Jde o skromný výbor z rozsáhlejšího svazku milostných básní, které autor posílal v průběhu toho roku dennodenně z Mnichova do Paříže své budoucí, druhé ženě – Lídě Greplové – čili té, jíž „cele patří a dá za ni život“.

Z velkých dějin se tu básník stahuje k sobě, jeho dikce je komornější, stejně jako v jeho slovníku, vždy bohatém na expresivní výrazy a novotvary, nyní převažují lyrické intimismy. Zřejmě v tomto roce se poezie Ivanu Divišovi začala vzdalovat: zklidnění se totiž v textech projevuje i tím, že barvy básníkovy obraznosti blednou, ba pohasínají.

Velký návrat Nejmladší Průvan, sbírka, která knihu z nakladatelství Cherm uzavírá, je ve znamení velkého návratu. Divišovy básně z let 1976 a 1977 ožívají jak novou pestrostí lexika, tak přiznaným a zároveň zvolna překonávaným vlivem poezie Vladimíra Holana: texty se mění v přeludné šifry, v ezoterické vzkazy z říše prázdnoty, v jejíž ledové tmě hvízdá jen titulní průvan.

Kolotoč sváru se světem se znovu roztáčí, autorovy litanie a spílání se tentokrát obracejí i proti Bohu, jehož Diviš sráží z nebe pod zem, do mytické říše smrti. V ten okamžik je básník už naprosto sám, zbavený veškerých pout – avšak stále dostatečně silný na to, aby se hubeného paprsku poezie zachytil a vyšplhal po něm zpátky do života.

Cesta, kterou Ivan Diviš ve sbírkách Obelst, Přece jen… a Průvan vykonal, tedy cesta od starého konce k novému začátku, je příkladnou ukázkou jak magie a moci zatraceného a znovunalezeného slova, tak síly života navzdory nekonečné tragice dějin.

IVAN DIVIŠ - Obelst, Přece jen…, Průvan
Uspořádal, ediční poznámku napsal a redigoval Jan Šulc. Nakladatelství Cherm, Praha 2006, 128 stran, cena 160 Kč.
Hodnocení MF DNES: 100%

Autor:



Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Další z rubriky

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Japonci znovu účtují s křesťanstvím. Samuraj vychází poprvé v češtině

Z filmu Mlčení (Adam Driver)

Po osmatřiceti letech od vydání originálu přichází český překlad románu Samuraj. Napsal jej Šúsaku Endó.

Myslel, že zaujme pár lidí. Nakonec vznikla nejoceňovanější sci-fi

Čínský spisovatel Liou Cch’-sin

Právě do rukou českých čtenářů míří poslední část nejdiskutovanější sci-fi série dnešní doby od čínského autora Liou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz