Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký dekadent, vášnivý sběratel

  10:35aktualizováno  10:35
Literární dekadent a spoluzakladatel časopisu Moderní revue Jiří Karásek ze Lvovic má letos dvě kulatá výročí. Uplyne sto třicet let od jeho narození a zároveň padesát let od jeho úmrtí. Obecní dům v Praze ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví tato jubilea ode dneška připomíná výstavou Sen o říši krásy, jež je výběrem z Karáskovy sbírky výtvarného umění.

Karásek svou kolekci od začátku zamýšlel věnovat českému národu. Budoval ji od konce 19. století a v roce 1922 ji převedl na Československou obec sokolskou. Sokolové ji o tři roky později pro veřejnost otevřeli v Tyršově domě na Malé Straně. Jako vzor Karáskovi prý sloužila sbírka kreseb a rytin v Albertině. "Zaměřil se především na grafiky, protože pro něj byly cenově dostupné. Byl poštovní úředník, a ne milionář. Jeho sběratelský fanatismus byl ovšem tak silný, že mu Karásek všechno podřídil," vysvětluje jeden z autorů výstavy Jan N. Assmann. Nakonec obsahovala Karáskova galerie skoro čtyřicet tisíc předmětů: grafické listy, kresby, ex libris, plakáty, oleje, plastiky, reálie a podobně.

Jiří Karásek ze Lvovic
(1871-1951)

Vl. jménem Josef Karásek, při vstupu do literatury si začal připisovat šlechtický přídomek. Žil staromládenecky uzavřeným životem; takřka neopouštěl Prahu a cele se věnoval literární tvorbě a sběratelství. V jeho poezii se objevují tabuizovaná témata: morbidní erotika, pocity zmaru a agonie; tuto provokativní linii opouští v pozdějších sbírkách, které jsou lyričtější a meditativnější. Psal také novoromantické romány přeplněné fantaskním a dobrodružným dějem, jenž se povětšině odehrává v kulisách paláců, chrámů, klášterů a hřbitovů staré Prahy. Výrazná je i jeho kritická činnost.

Za války se Tyršův dům proměnil v německý lazaret a na konci roku 1943 dostala Karáskova kolekce z budovy výpověď. Zbytek války strávila v blízkém Chodkově paláci. Návrat do Tyršova domu ovšem neměl dlouhého trvání. Devět let po Karáskově smrti - v roce 1960 - byla sbírka uzavřena a přestěhována do Památníku národního písemnictví. Na rozdíl od ostatních dříve soukromých sbírek byla nicméně v Památníku uchráněna před rozprášením komunistickými snaživci a do dneška se dochovala takřka v původním rozsahu. Od šedesátých let byly některé její části vystavovány na příležitostných expozicích, ale v tak velkém výběru - jako je tomu nyní v Obecním domě - je představována vůbec poprvé.

"Pokud v památníku pracujete třicet let, tak si za tu dobu celou sbírku prohlédnete. Ovšem zpracovat to obrovské množství je těžké," naznačuje rozsah sbírky Rumjana Dačeva, která vedla kolektiv autorů výstavy. "Chtěli bychom touto expozicí přilákat další odborníky a s Karáskovou galerií se definitivně vyrovnat." Sbírka je kvůli své obsáhlosti pro současnou výstavu rozdělena na dvě části. Ta právě zahájená je věnována českému umění 17.-20. století. Na začátku srpna ji pak vystřídá část obsahující sbírku evropského umění 16.-20. století, dále takzvanou Slovanskou galerii a ukázku japonské grafiky. Obměněná výstava bude v Obecním domě trvat až do poloviny října.

"Karásek měl to štěstí, že mu se sběratelstvím pomáhali zkušení odborníci, takže obsahuje minimum balastu," říká kurátor Assmann. Podstatné zastoupení tu samozřejmě má Karáskův spřízněný okruh výtvarníků jako například Josef Váchal či Karel Hlaváček, k vidění je i Max Švabinský nebo Bohumil Kubišta. O pestrosti exponátů svědčí i složení týmu kurátorů: Jan N. Assmann, Rumjana Dačeva, Anna Jonáková, Zdeněk Kazlepka, Jana Orlíková, Roman Prahl, Pavel Preiss a Tomáš Vlček.

K výstavě vychází výpravná čtyřsetstránková česko-anglická publikace, která rozebírá jak Karáskovu s bírku, tak jeho osobnost; kniha je také doplněna o přehlednou faktografii.

SEN O ŘÍŠI KRÁSY
Sbírka Jiřího Karáska ze Lvovic

11. května - 29. července 2001 (české umění 17. – 20. století)

8. srpna – 14. října 2001 (evropské umění 16. – 20. století a Slovanská galerie)

otevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin, doporučený vstup do 17,30 hodin

Autor:



Nejčtenější

Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...



GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

OBRAZEM: Za války byl špionem. Pak fotil Alžbětu II. i Marilyn Monroe

Pablo Picasso se svým obrazem Marie-Therese Walter (1932, Akt, zelené listy a...

Dostat se do přízně britské královny Alžběty II. není jednoduché. Cecilu Beatonovi se to přesto povedlo. Dokonce se z...

Úkryt v horách či masový hrob. Osud nepohodlných v Íránu, odhaluje Harouni

Sním o tom, že je hora stále celá, Shadi Harouni, 2017

Zprávy o Íránu a jeho vlivu chrlí média, obzvlášť v několika posledních měsících téměř nepřetržitě. Přesto o obyčejném...

OBRAZEM: Začal Týden umění. Láká na Warhola, Zrzavého i paneláky

Jan Zrzavý, Benátky I, 1928

Už i Praha má svůj Týden umění. Jeho první ročník začal v pondělí a návštěvníkům otevírá přes třicet galerií včetně...

Najdete na iDNES.cz