Velký dekadent, vášnivý sběratel

Literární dekadent a spoluzakladatel časopisu Moderní revue Jiří Karásek ze Lvovic má letos dvě kulatá výročí. Uplyne sto třicet let od jeho narození a zároveň padesát let od jeho úmrtí. Obecní dům v Praze ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví tato jubilea ode dneška připomíná výstavou Sen o říši krásy, jež je výběrem z Karáskovy sbírky výtvarného umění.

Karásek svou kolekci od začátku zamýšlel věnovat českému národu. Budoval ji od konce 19. století a v roce 1922 ji převedl na Československou obec sokolskou. Sokolové ji o tři roky později pro veřejnost otevřeli v Tyršově domě na Malé Straně. Jako vzor Karáskovi prý sloužila sbírka kreseb a rytin v Albertině. "Zaměřil se především na grafiky, protože pro něj byly cenově dostupné. Byl poštovní úředník, a ne milionář. Jeho sběratelský fanatismus byl ovšem tak silný, že mu Karásek všechno podřídil," vysvětluje jeden z autorů výstavy Jan N. Assmann. Nakonec obsahovala Karáskova galerie skoro čtyřicet tisíc předmětů: grafické listy, kresby, ex libris, plakáty, oleje, plastiky, reálie a podobně.

Jiří Karásek ze Lvovic
(1871-1951)

Vl. jménem Josef Karásek, při vstupu do literatury si začal připisovat šlechtický přídomek. Žil staromládenecky uzavřeným životem; takřka neopouštěl Prahu a cele se věnoval literární tvorbě a sběratelství. V jeho poezii se objevují tabuizovaná témata: morbidní erotika, pocity zmaru a agonie; tuto provokativní linii opouští v pozdějších sbírkách, které jsou lyričtější a meditativnější. Psal také novoromantické romány přeplněné fantaskním a dobrodružným dějem, jenž se povětšině odehrává v kulisách paláců, chrámů, klášterů a hřbitovů staré Prahy. Výrazná je i jeho kritická činnost.

Za války se Tyršův dům proměnil v německý lazaret a na konci roku 1943 dostala Karáskova kolekce z budovy výpověď. Zbytek války strávila v blízkém Chodkově paláci. Návrat do Tyršova domu ovšem neměl dlouhého trvání. Devět let po Karáskově smrti - v roce 1960 - byla sbírka uzavřena a přestěhována do Památníku národního písemnictví. Na rozdíl od ostatních dříve soukromých sbírek byla nicméně v Památníku uchráněna před rozprášením komunistickými snaživci a do dneška se dochovala takřka v původním rozsahu. Od šedesátých let byly některé její části vystavovány na příležitostných expozicích, ale v tak velkém výběru - jako je tomu nyní v Obecním domě - je představována vůbec poprvé.

"Pokud v památníku pracujete třicet let, tak si za tu dobu celou sbírku prohlédnete. Ovšem zpracovat to obrovské množství je těžké," naznačuje rozsah sbírky Rumjana Dačeva, která vedla kolektiv autorů výstavy. "Chtěli bychom touto expozicí přilákat další odborníky a s Karáskovou galerií se definitivně vyrovnat." Sbírka je kvůli své obsáhlosti pro současnou výstavu rozdělena na dvě části. Ta právě zahájená je věnována českému umění 17.-20. století. Na začátku srpna ji pak vystřídá část obsahující sbírku evropského umění 16.-20. století, dále takzvanou Slovanskou galerii a ukázku japonské grafiky. Obměněná výstava bude v Obecním domě trvat až do poloviny října.

"Karásek měl to štěstí, že mu se sběratelstvím pomáhali zkušení odborníci, takže obsahuje minimum balastu," říká kurátor Assmann. Podstatné zastoupení tu samozřejmě má Karáskův spřízněný okruh výtvarníků jako například Josef Váchal či Karel Hlaváček, k vidění je i Max Švabinský nebo Bohumil Kubišta. O pestrosti exponátů svědčí i složení týmu kurátorů: Jan N. Assmann, Rumjana Dačeva, Anna Jonáková, Zdeněk Kazlepka, Jana Orlíková, Roman Prahl, Pavel Preiss a Tomáš Vlček.

K výstavě vychází výpravná čtyřsetstránková česko-anglická publikace, která rozebírá jak Karáskovu s bírku, tak jeho osobnost; kniha je také doplněna o přehlednou faktografii.

SEN O ŘÍŠI KRÁSY
Sbírka Jiřího Karáska ze Lvovic

11. května - 29. července 2001 (české umění 17. – 20. století)

8. srpna – 14. října 2001 (evropské umění 16. – 20. století a Slovanská galerie)

otevřeno denně 10.00 – 18.00 hodin, doporučený vstup do 17,30 hodin