Ani nadcházející rok nebude chudý na expozice starého i současného umění, fotografií, retrospektiv, plastik či designu. Programové plány galerií po celé republice jsou plné zajímavých událostí.
Tou největší se má stát velkolepá výstava připravovaná Senátem ve spolupráci s mnoha dalšími institucemi, například s Vojenským historickým ústavem či Národním muzeem. Představí rozporuplnou osobnost na krvavé křižovatce evropských dějin – vévodu Albrechta z Valdštejna (1583–1634) a jeho dobu.
Přehlídka, která se bude konat od 15. listopadu 2007 do 15. února 2008 v pražské Valdštejnské jízdárně a během níž bude zpřístupněn i Valdštejnský palác v několika prohlídkových okruzích, bude také důstojným nástupcem letošní výstavy gotického umění na Pražském hradě.
„Výstava bude rozsahem minimálně srovnatelná s expozicí věnovanou Rudolfu II. v roce 1997. Letošní přehlídka Lucemburků byla mnohem menší, ale byla zde vyšší hodnota exponátů,“ vysvětluje jeden z kurátorů přehlídky Ladislav Čepička. „Ale samozřejmě bychom neskromně chtěli, aby to byl ten největší výstavní počin v samostatném Česku – i rozsahem doprovodných akcí pro veřejnost,“ podotýká.
Tvrdá doba, tvrdí lidé
Společně s kurátorkou Eliškou Fučíkovou připravují koncepci projektu už dva roky, myšlenka na představení rozporuplné osoby slavného vojevůdce z doby třicetileté války je však mnohem starší. V českých zemích dosud nebyla světově proslulému Valdštejnovi věnována tak rozsáhlá expozice. Jediná předchozí se konala v roce 1934 jako připomínka třístého výročí Valdštejnova zavraždění.
Hlavní ideou je proto přiblížit vévodu Valdštejna současnému divákovi co nejzajímavěji a také poněkud rehabilitovat dobu, ve které žil. „Doba to byla tvrdá a obstáli v ní jen ti nejtvrdší. Asi nejvýstižněji to vystihl v době historických sporů o Valdštejna v roce 1887 Josef Alexander Helfert, když napsal: Nikoho ani nenapadne líčit Valdštejna jako hrdinu ctnosti, ale zrovna tak se nehodí dělat z něho jediného čerta mezi samými anděly,“ připomíná Čepička.
Stovky vystavených exponátů, z nichž mnohé jsou unikáty, které budou veřejnosti předvedeny poprvé, přiblíží tehdejší oblast takzvaného „vysokého umění“ – obrazy, grafiky, knihy, gobelíny, zbraně a zbroj či objekty uměleckých řemesel. Mnohé cenné předměty však budou dokumentovat i každodennost Valdštejnovy doby – oblékání, stravu, hygienu.
Skutečnost a mýty
Albrechtu z Valdštejna se tak dostane celistvého představení ve čtyřech samostatných oddílech, ve kterých bude představen jako zdatný ekonom a podnikatel i jako voják a vojevůdce. Závěrečná část vylíčí Albrechta z Valdštejna prostřednictvím evropských mýtů, které o něm začaly kolovat už krátce po jeho zavraždění v roce 1634 v Chebu.
Rozpočet výstavy se odhaduje na patnáct milionů korun. Kromě zápůjček z českých měst, která jsou sValdštejnem spjata, jako jsou Frýdlant, Jičín a Cheb, se jedná o půjčení děl z Itálie, Německa a Švédska.
