Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velká variace na ženské téma

  12:49aktualizováno  12:49
Když předloni prozaička a básnířka Margaret Atwoodová získala prestižní britskou cenu Booker Prize za román Slepý vrah, někteří novináři mylně napsali, že jde o cenu "za celoživotní dílo". Avšak přečteme-li si Slepého vraha, ujistíme se, že porotu Booker Prize netřeba podezírat z toho, že cenu udělila za zásluhy, byť je Atwoodová nesporně má - od konce 60. let náleží k předním osobnostem kanadské literatury.

Nicméně souvislosti s "celoživotním dílem" ve Slepém vrahovi najdeme. Jako by byl precizní sumou rysů, jimiž se díla Atwoodové vyznačují. Stejně jako v románech Jedlá žena (The Edible Woman), Vynořování (Surfacing) či Ublížení na těle (Bodily Harm) jsou středem pozornosti životy žen deformované společenskými konvencemi a možnosti vysvobození z nich.

Dva romány v jednom

"Feministická" témata u Atwoodové nevyznívají přímočaře. Kanaďanka je schopna psát s odstupem a ironií, které jakýkoliv náznak ideologizování obracejí naruby. A tento chlad má na čtenáře opačný účinek - autorčiny knihy dokážou vyvolat silné emocionální pohnutí. Strohý styl, propracované používání jazyka i nezvyklé metafory se skvěle mísí s výborným vypravěčstvím. Atwoodová kombinuje čtivé příběhy s komplikovanou strukturou a neváhá využívat prvků sci-fi či fantasy literatury; ty jsou třeba základem jejího předchozího románu Příběh služebné (Handmaid's Tale) a ve Slepém vrahovi se objevují "v jednom z příběhů".

Slepý vrah je totiž veden ve dvou románových liniích, jakýchsi "podrománech". V tom prvním dvaaosmdesátiletá vypravěčka Iris vzpomíná na svůj život. Ústřední postavu v něm tvoří její sestra Laura, která je jakýmsi "iracionálním" dvojníkem vypravěčky. Sága rodiny z vyšších vrstev se časově rozpíná téměř přes celé minulé století. Na jejím pozadí se odvíjí kanadská historie. A tento dějinný horizont je doplněn tragicko-ironickým pohledem umírající Iris na stáří a naši současnost.

Druhá románová linie je dílem Irisiny sestry Laury. Kromě tajného mileneckého svazku ženy z bohaté rodiny a komunisty zde najdeme i zmiňovaná fantastická vyprávění, v jejichž centru stojí "brakový příběh" slepého vraha - bývalého tkalce koberců a němé dívky, která má být obětována. Z letmých náznaků se postupně odhaluje překvapující tajemství románu a rozsah tragédie obou protagonistek.

Více péče, prosím!

Atwoodová hojně využila různých postupů současného románu. Zdůrazňuje složitý vztah dějin a paměti - jedním ze stěžejních motivů je zde motiv fotografie, jenž postupně s dalšími prvky románu obrací pozornost ke zprostředkovanosti našeho vnímání historie i našeho vlastního života. Nechybí téma psaní ani reflektované využití mýtu a alegorie. Přesto tu nenajdeme onu frivolní hravost, jež bývá typická pro postmoderní romány. Slepý vrah je čtivý text, který vtahuje do hry nerozhodnutelných otázek. Do jaké míry ničí historie a společenské konvence náš život, a co je naopak pouze naším dílem? Je oběť nevyhnutelná a jaký má smysl? Není hranice mezi racionálnem a iracionálnem jen další společenskou konvencí?

Slepý vrah je vyzrálým textem vyzrálé autorky. Totéž bohužel nelze říci o překladu. Texty Atwoodové nejsou pro překladatele jednoduchým úkolem, vyžadují zkušenost a invenci. Ve Slepém vrahovi autorka pracuje s anglickými hovorovými výrazy z doby před druhou světovou válkou a využívá mnohá přísloví a rčení. Překladatelé i redaktor podali nevyrovnaný výkon. Řemeslně slušně zvládnuté pasáže střídají nešikovnosti i vyslovené chyby jazykové i věcné. Není možné podat tu podrobný výčet prohřešků, takže jeden za všechny: Djuna Barnes, Elizabeth Smart i Carson McCullers, o nichž se vypravěčka zmiňuje, nejsou známí "autoři", nýbrž "autorky" - je sice možné se přít o to, zdali by se jejich příjmení měla přechylovat, ale "y" ve shodě přísudku s podmětem si zaslouží. Škoda, že na vydání překladu tohoto snad dosud nejlepšího románu Margaret Atwoodové nebylo vynaloženo o něco větší úsilí.


Margaret Atwoodová: Slepý vrah
Přeložili Soňa Nová a Ondřej Poduška. BB art, Praha 2001 (fakticky 2002), 400 stran, náklad neuveden, cena 199 korun



Margaret Atwoodová, jenž za svoji knihu Blind Assassin získala letošní ocenění Booker prize.

Vítězná kniha letošních literárních cen Booker prize Blind Assassin, jejíž autorkou je Margaret Atwoodová.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Spisovatel Salman Rushdie na knižním veletrhu ve Frankfurtu (12. října 2017)
Ty seš chlap! Rushdie ve Frankfurtu vzpomínal na setkání s Trumpem

Frankfurt (Od naší zpravodajky) Donald Trump na Frankfurtský knižní veletrh nedorazil, přesto se tu o něm mluví skoro všude. Angela Merkelová a Emmanuel Macron, kteří literární svátek opravdu...  celý článek

Motiv z obalu českého vydání knihy Otrok
RECENZE: Otrok se podobá dílu Paula Coelha. Chybí mu humor

Jak moc jsme otroky vlastních negativních myšlenek, obav, problémů, křivd a provinění? Útlý bestseller Otrok spisovatele Ananda Dilvara nachází prostřednictvím...  celý článek

Haruki Murakami
RECENZE: Nový Murakami vystačí jen na půl hodiny, přesto je skvělý

Japonskému spisovateli Harukimu Murakamimu vychází v Odeonu další ilustrovaná povídka. Nese název Birthday Girl a přečtete ji za půl hodiny.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.