Veletržní palác má novou expozici zahraničního umění

Veletržní palác, sídlo Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze, má od pátku novou stálou expozici zahraničního umění. Ze sbírek galerie ji vybral triumvirát „veletržních šéfů“: Milan Knížák, Stanislav Kolíbal a Tomáš Vlček. Expozice byla otevřena v prvním patře budovy. Doplňuje už dříve zpřístupněné sbírky mapující francouzské umění druhé půle 19. a počátku 20. století a tři rozsáhlé oddíly věnované českému umění od roku 1800 do dnešních dnů. Nynější výstava obsahuje především umění rakouské, německé, italské, britské, ruské a španělské.

Vystavená díla pocházejí hlavně z fondů Národní galerie. Přibližně 130 obrazů a 60 plastik autoři expozice doplnili o 50 kusů užitého umění z Uměleckoprůmyslového a Národního technického muzea. Výběr ukazuje jak prozíravost dosavadních nákupů galerie, tak zároveň jejich velké limity. Za totality je svazovala ideologická lana nepřející „divočinám“ imperialistického Západu, nákupy přímo v zahraničí byly nemožné. V porevolučních letech galerijní akvizice zase sužoval nedostatek peněz.

„Nákupů v době totality příliš nebylo, ale předtím Národní galerie získala mnoho zajímavých děl autorů, kteří dodnes nejsou příliš známí,“ řekl pro ČTK generální ředitel Národní galerie Milan Knížák. Jen v náznacích jsou ve sbírce zastoupeny zásadní trendy světového umění 50. až 70. let minulého století. Kvůli současným cenám jsou však pro galerii tato díla nedostupná. Právě rostoucí tržní hodnota soudobých výtvorů přivedla Knížáka k nápadu požádat vládu o miliardu korun. Za tuto částku by galerie koupila díla, která se během let několikanásobně zhodnotí.

K nejdůležitějším kusům nové expozice patří obrazy Panna od Gustava Klimta a Tanec na břehu od Edvarda Muncha. Poprvé je samostatně vystaven soubor mystických pláten Augusta Brömseho, velký prostor autoři věnovali nepříliš známým představitelům ruské avantgardy Aristarchovi V. Lentulovovi či Josifu S. Školnikovi. „Španělský“ soubor se do sbírek dostal v roce 1946 nákupem z pražské výstavy Umělci republikánského Španělska. Samostatný sálek má v paláci skupina Fluxus.

Pracemi z 80. let je v galerii zastoupen Joseph Beyus či v Praze žijící Viktor Pivovarov. Nejmladší dílo z roku 1992 patří Tonymu Craggovi. To jsou malé upoutávky na druhou část expozice zahraničního umění zahrnující poslední dvě dekády. Ve Veletržním paláci se otevře na podzim.

Celý palác, stejně jako své ostatní budovy, Národní galerie v neděli zpřístupní zdarma. Oslaví tím východoasijský svátek zamilovaných Tanabata no sekku jako avízo své stálé expozice asijského umění na zbraslavském zámku.

Nábytek

Jiří Kolbe: Sedící dívka

Gustav Klimt: Vodní zámek

Emil Orlik: Číňanka

Josef Hoffmann: Sedací souprava

Obraz Wenzela Hablika

Albert Bertalan: Interiér s hudebními nástroji

Joan Miró: Kompozice

Pohled na instalaci amerického umění

K nejdůležitějším kusům nové expozice patří obraz Panna od Gustava Klimta z roku 1913.