Z rozhovorů, které vedl David Hrbek na scéně Švandova divadla, jich vybral do knihy s názvem Všechno je sázka dvanáct, a to s osobnostmi z domova i ze zahraničí.
Není sporu o to, že všichni zúčastnění patří k zajímavým osobnostem nejen ve svém oboru (vesměs uměleckém), ale i svým životním příběhem. Druhá věc je, kolik se toho v Hrbkových rozhovorech o nich dozvídáme nového.
To je nepřímo úměrně mediální "provařenosti" toho kterého hosta: čím se častěji objevuje na titulních stránkách, tím méně zajímavého či - přesněji řečeno - překvapivého vypráví.
Je prostě jasné, že takový Michal Horáček, o kterém už vyšla biografická kniha, nebo Zdeněk Svěrák, o němž jeho syn natočil životopisný film, toho nemají v obecně pojatém rozhovoru tolik co říct jako třeba operní režisér David Radok, dirigent Libor Pešek nebo výtvarník Theodor Pištěk.
Hrbek se snaží své hosty vyhecovat k co největší upřímnosti, u některých se mu to daří víc, u některých trochu méně. Nejotevřenější (alespoň na první pohled) jsou ti, kteří to mají takříkajíc v "popisu práce" - třeba písničkářka Suzanne Vega.
Dost drsnou partnerkou, se kterou Hrbkův rozhovor připomíná spíše přestřelku, byla naopak kupříkladu dokumentaristka Olga Sommerová.
Hrbkovy rozhovory jsou solidně novinářsky zpracovány, je znát, že si autor dostatečně uvědomil rozdíl mezi mluveným a psaným textem (což nebývá vždy pravidlem). Kniha nicméně svůj nejdůležitější úkol plní jako hmatatelné upozornění na zajímavý druh živé talk show, které je nejlepší být přítomen.
