MF DNES včera informovala, že faktický stav věcí bude velmi pravděpodobně jiný. Například Jiří Gregor, jenž před časem řídil Sbírku moderního a současného umění ve Veletržním paláci a minulý čtvrtek a pátek ve zbraslavském zámku pomáhal vynášet z depozitáře zaplavené sochy, tvrdí: "Jsem přesvědčen, že se zničila spousta sáder včetně řady originálů významných umělců. Po hliněných modelech na policích zbyly jen hromádky."
Středověké umění v Anežském klášteře, které je velmi citlivé na změnu, bylo několik dní vystaveno prostředí bez fungující klimatizace. Nadto dnes nikdo z odborníků neví, co vlhkost v kamenném zdivu způsobí v příštích měsících. Do vodou zasažených prostor nikoho pracovníci galerie nevpustí, na podávání informací vydal generální ředitel Knížák embargo a při oné plánované tiskové konferenci, která se uskuteční právě v Anežském klášteře, už nyní avizuje zákaz fotografování.
Elektřina v tomto objektu stále nejde. Nikdo mimo úzký okruh pracovníků galerie neví, jak jsou nyní obrazy zabezpečeny a jakým způsobem se v klášteře následky povodně odstraňují. Voda byla v suterénu do výšky 1,85 metru a vlhkost podle informací tiskového odboru galerie dosáhla sedmdesáti procent. Podle Ivo Hlobila z Ústavu dějin umění Akademie věd je přesně tato hranice vlhkosti pro středověké umění kritická. Neví však, zda byla tato hodnota v klášteře překročena.
Specialisté na sanace památkových objektů tvrdí, že mokré zdivo se musí vysoušet postupně nejméně několik měsíců. Knížák chce ihned po zavedení proudu pustit do expozic návštěvníky.
Většina postižených institucí informuje novináře a veřejnost nejpozději v tomto týdnu. Národní muzeum již minulý týden ve svých prostorách uspořádalo tiskovou konferenci Asociace muzeí a galerií České republiky. Na té byl přítomen i Knížák, který tu řekl, že zbraslavský zámek nebyl zatopen, pouze se do něj dostala voda skrz zeď. Sádrové plastiky z 19. a 20. století, které byly uloženy v tamějším depozitáři, jsou podle něj v pořádku a oplachují se vodou.
V televizi Knížák 16. srpna řekl, že poškozeno bylo maximálně padesát děl, která však pocházejí toliko od umělců třetí a čtvrté kategorie. Jindy slevil a řekl, že jde o "druhořadá umělecká díla".
Podle informací pracovníků Národní galerie však je ve zbraslavském zámku uloženo několik tisíc bronzových a sádrových plastik. Všechny nemohli zaměstnanci stihnout evakuovat. Mezi umělci, jejichž díla či studie k dílům jsou v depozitáři uložena, patří například Josef Václav Myslbek, Jan Štursa, Stanislav Sucharda či Josef Mařatka.
- čtvrtek 29. srpna 2002
