Za přítomnosti své manželky a překladatele Michaela Žantovského, který byl donedávna velvyslancem České republiky v Izraeli, přečetl Oz hebrejsky krátkou ukázku ze svého nové díla.
"Když si koupíme arabský sýr, který je mimochodem lepší a o něco levnější než náš, nezradíme tím sionismus? A pokud se obrátíme zády k sýru arabských sousedů, nebudeme svým způsobem zodpovědní za prolitou krev?" ptá se Oz s osobitým humorem na stránkách románu, který je částečně příběhem jeho rodiny a vypráví také o vzniku státu Izrael i Jeruzaléma jako města.
Čtení ukázky a následné autogramiády se zúčastnily desítky zájemců o dílo autora, jehož nový román již obdržel několik literárních ocenění a je přeložen do dvaceti jazyků. Podle pracovníků knihkupectví byl u nich naposledy takový zájem o autorské čtení před čtyřmi lety, kdy zde představoval svou knihu exprezident Václav Havel.
"Nad knihou jsem strávil tři roky. Nikdy bych ji normálně nepřekládal, protože nemluvím tak dobře hebrejsky, ale když jsem si ji poprvé přečetl, zapůsobila na mě tak mocně, že jsem ho poprosil o dovolení knihu přeložit i s mými nedokonalostmi v hebrejštině," řekl ČTK Žantovský. Překladatel pětisetstránkové dílo označil za výjimečnou nadčasovou knihu o síle života, jeho velikosti i tragédii, směšnosti i vznešenosti.
Amos Oz, který na autogramiádě připomněl, že jeho matka pobývala ve 30. letech v Praze, oslavil 4. května sedmdesátiny. Jeruzalémský rodák je autorem 33 knih, z toho 13 románů, dále sbírek povídek či textů pro děti, ale i téměř 500 esejů a článků na politická témata, která vycházejí v izraelském i zahraničním tisku. Jeho díla byla přeložena do 37 jazyků (včetně češtiny) v 39 zemích.
Za svoji tvorbu získal řadu ocenění, například Mírovou cenu německých knihkupců či Izraelskou cenu za literaturu. Každoročně se jméno Amose Oze skloňuje mezi nejžhavějšími kandidáty na Nobelovu cenu za literaturu. Bylo tomu tak i letos, Švédská akademie nakonec ale dala přednost rumunské Němce Hertě Müllerové.
Hertu Müllerovou Češi neznajíProfil čerstvé držitelky Nobelovy ceny |
Českým čtenářům se Oz, jenž dnes Prahu navštívil potřetí, představil poprvé v roce 1993 románem Černá skříňka. Česky vyšly i další romány, Fima, Panter ve sklepě a Můj Michael, ale i výbor esejů Mír, láska a kompromis či Jak vyléčit fanatika.
"Každá z mých knih je autobiografická, ale žádná nepředstavuje moji zpověď," řekl jednou Oz, který na literárním poli debutoval v roce 1965 sbírkou povídek Země šakalů, o rok později mu vyšel první román Jinde, možná. Svůj první bestseller, román Můj Michael (1968), napsal po nocích v koupelně.
Ozova tvorba se vyznačuje pronikavým psychologickým vhledem do komplikovaných vnitřních světů zpravidla nepříliš úspěšných a nepříliš šťastných postav. Jejich osudy se splétají s osudy Izraele i s konflikty s okolními arabskými zeměmi. Během šestidenní války v roce 1967 Oz bojoval jako tankista na sinajské frontě, při jomkipurské válce v roce 1973 zase na Golanských výšinách.
Amos Oz se narodil jako Amos Klausner 4. května 1939 v Jeruzalémě v rodině východoevropských Židů, kteří se přistěhovali do tehdejší britské mandátní Palestiny v polovině 30. let. Jeho otec pocházel z Oděsy, studoval v litevském Vilniusu a později v Jeruzalémě pracoval jako knihovník a spisovatel. Matka pocházela z Polska, od roku 1931 studovala tři roky na Univerzitě Karlově historii.
