Stejně jako je každé léto jisté, že se na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu na přelomu června a července představí nová inscenace jednoho ze Shakespearových děl, je jisté i to, že diváky svým úvodem naladí profesor Martin Hilský. K letošní premiéře Večera tříkrálového aneb Cokoli chcete mimo jiné podotkl, že se inscenace v rukou režisérky Jany Kališové ponese v avantgardním duchu.
Leckteré příznivce tradicionalismu mohla ještě více vyděsit úvodní obraz, kde se na palubě luxusní jachty baví zlatá mládež. Moderní, mírně popartový výraz navíc scéně dodává obří reprodukce motivu z veleslavné Hokusaiovy Velké vlny u pobřeží Kanagawy.
Ovšem to by tak bylo k té avantgardě vše. Diváky v příběhu dvou sourozenců, které rozdělí bouře, aby oba nabyli dojmu, že ten druhý zahynul, nic překvapivého nečeká. Zbytek inscenace se nese v poklidných, až nevzrušivých vodách, které příliš nerozčeří ani žertovná trojice v podání Kopta–Carda–Boudová. I když je pravda, že u scény opilého Tobiáše Říhala (hraje Václav Kopta v alternaci s Milanem Šteindlerem) se publikem poprvé rozezní smích.
Zvláště první polovina kusu vyšší tempo postrádá. Naději, že se to v té druhé zlomí, však zvláště v momentech, kdy jsou na pódiu spolu, dodávají procítěné výkony Marie Doležalové jako toužící Olivie a Moniky Timkové v těžké roli Violy/Cesaria.
Večer tříkrálový aneb Cokoli chceteLetní shakespearovské slavnosti premiéra 28. června 2016 režie: Jana Kališová hrají: Monika Timková, Marie Doležalová, Nela Boudová, Martin Pechlát, Petr Stach, Tomáš Měcháček, Ondřej Rychlý, Václav Kopta / Milan Šteindler, Josef Carda, Vilém Udatný, Lukáš Pečenka, Karel Heřmánek ml. a další |
Druhá polovina nového nastudování Večera tříkrálového působí skutečně o dost živěji, i když k tomu vybízí už samotná vrcholící Shakespearova předloha, která například nabízí vděčný komediální moment falešného dopisu pro Malvolia (Martin Pechlát) a jeho následného dvoření v podvazcích a žlutých ponožkách.
Večer tříkrálový tedy není inscenace špatná, pouze v první polovině silně nevýrazná. Ovšem je možné, že se s přibývajícím počtem repríz (psáno z reprízy 30. 6.) herci vyhrají a dialogy budou více zvonit. Zatím dlí tak nějak napůl mezi loňskou moderní režií Romea a Julie od SKUTR (recenze zde) a předloňskou zcela bezkrevnou inscenací Mnoho povyku pro nic Jiřího Menzela (recenze zde).
