Jedenáctimetrový svitek z první půle 18. století zachycuje prosperitu čínského města Cathay, jež leží na březích řeky spojených kamenným mostem. Malovaná scenerie klidného města s tradiční architekturou detailně vykresluje pestrý život: rybáři u vody, obchodníci na mostě i na lodích, kejklíři na lanech, farmáři s buvoly i koňmi, cvičitelé bojových umění v otevřeném prostoru před branou do paláce.
„Svitek je stěžejním dílem přehlídky Císařské poklady,“ podotýká ředitelka Národního palácového muzea v Tchaj-peji (Tchaj-wan) Lin Mun-Lee. Právě odtud pochází všech 116 uměleckých i řemeslných předmětů z bronzu, jadeitu či porcelánu, kaligrafií a maleb i rituálních neolitických předmětů.
Vybraná díla ze sbírky umění jedenapadesáti čínských císařů dynastií Sung, Yuan, Ming a Ching, kteří vládli Číně od roku 960, v sobě nesou dlouholetou tradici i ducha východní kultury. Ve Vídni je zkrátka možné zhlédnout jedinečnou výstavu.
Kresba je cennější než drahokamy
Barevná kresba tuší města Cathay, kterou namalovali dvorní malíři, není nejstarším představeným uměleckým dílem. Tím je soška vytesaná z jadeitu, který je v čínské tradici cennější než zlato a mnohé další drahokamy.
Stará 5 500 let, pochází z doby neolitu a zobrazuje okřídleného draka starověké civilizace Hung-shan. Také symbol mytologického ptáka se v Číně dochoval dlouhá staletí.
Lidé totiž věřili, že právě ptáci jsou jejich předchůdci, kteří přinášeli do obyčejného života duchovní energii a současně byli prostředníky v komunikaci s bohy.
Draci na oděvu i na trůně
Obrovský význam mělo pro obyvatele východní Asie i slunce. Stejně jako se pohybuje slunce, mají všechny věci svůj vzestu a pád. Slunce se tak stalo podstatou všeho, symbolem štěstí i nekonečnosti a svůj kruhovitý tvar propůjčilo i rituálním předmětům.
Jadeitový kruh z císařských sbírek vystavený ve Vídni je téměř 50 centimetrů vysoký. Rituální předměty často změnily svůj původní význam, když je další pokolení zapracovala do užitkových předmětů, například když kruh byl zasazen do dřevěné konstrukce jako deska stolu.
Obyvatelé staré východní Asie už od dob neolitu uctívali zvířata. Jejich víra přenesla motivy zvířat na předměty nejprve rituální a později i užitné, vyráběné z jadeitu a bronzu.
Později, když Číňané jako první objevili porcelán, zdobili jimi i předměty z porcelánu. Tradice uctívání zvířat se udržela v čínské kultuře více než 5 000 let. Nejposvátnějším zvířetem byl drak, jenž se později stal i symbolem císařů.
Císařové tak nosili šaty s dračími vzory či sedávali na trůnech zdobených draky. Ve sbírce jsou portréty dvou císařů právě s tímto symbolickým zdobením. O tom, že čínská elita byla vybíravá, i pokud jde o materiály, svědčí fakt, že ve sbírce není téměř žádná keramika.
Jako nepříliš vzácná byla pálená hlína spjatá především s pohřbíváním, aristokraté si tedy keramické předměty brali většinou jen do hrobů.
Co umožnila hedvábná cesta
Na euroasijském kontinentě docházelo k výměnám nejen obchodním, ale též ideovým už od antiky díky takzvané hedvábné cestě, která se formovala za dynastie Han od prvního století před Kristem.
Na východ se tak postupně dostávaly i umělecké tendence západní Asie. V osmém a devátém století přišly z islámského světa květinové motivy a modrobílé vzory.
„Mnoho lidí se domnívalo, že jde o typicky čínské umění, že modrobílý porcelán vznikl za dynastie Ming. V podstatě však jde o sloučení květinového dekoru s motivy čínského draka, které vytvořilo jeden dekorativní vzorek,“ míní hlavní kurátor sbírky starověku tchajwanského Národního palácového muzea Teng Shu-ping.
Evropské vlivy začaly do čínského umění pronikat za dynastie Ching (1644–1911) od křesťanských misionářů, kteří přinesli nové umělecké praktiky. Například ve svitku Město Cathay vnesli do čínské tradiční malby tuší jednobodovou perspektivu, která umožňuje divákům stejný pohled na každou postavu z jakékoliv vzdálenosti.
Vliv však nebyl příliš veliký, a tak si čínská malba zachovala specifický styl východní filozofie. „Malba čínskou tuší zachytila krásu krajiny zdůrazňující důležitost harmonie mezi lidstvem a přírodou,“ připomíná Teng Shu-ping.
Obrazy se zdají být projevem myšlenek a pocitů. Třeba Horská cesta na jaře obsahuje další prvek specifický pro čínské umění: kombinuje obraz krajinné scenerie s básní napsanou císařem Ning-Tsungem z dynastie Sung (1127–1279).
Začlenění poezie do malby i samostatné kaligrafie přispěly k výjimečnosti čínského umění, jinému, než je to naše evropské, a přitom velice srozumitelnému. Má totiž univerzální jazyk – schopnost promlouvat k lidem prostřednictvím emocí, které dokáže vyvolat.
Právě umění by se tedy mohlo stát spojovacím článkem a diplomatickým sblížením mezi zeměmi, které výstavu zorganizovaly.
Perla Tchaj-wanuNárodní palácové muzeum v tchajwanském hlavním městě Tchaj-pej vzniklo v roce 1925. Dnes jeho sbírky zahrnují více než 650 tisíc uměleckých předmětů, vzácných knih a archiválií z čínských císařských sbírek. Poklady z muzea již byly vystaveny například v San Francisku či v Paříři. |
