Vazba na severské tradice, především na finský epos Kalevala, přinesla skupině i její nejnovější zakázku, spolupráci na muzikálové verzi Pána prstenů. Mezi finskou Kalevalou a hobitovskou Středozemí je řada skrytých souvislostí.
Autor knižní předlohy, anglický spisovatel J. R. R. Tolkien, se kvůli Kalevale dokonce naučil finsky, a fiktivní jazyk elfštinu prý vystavěl na základě finské gramatiky. Värttinä má za úkol vytvořit hudební jazyk hobitů, elfů i dalších obyvatel Středozemě.
"Hudba hobitů je jednoduchá, protože jsou to jednoduché bytosti, ale písně elfů jsou naopak krásné a rafinované," říká zpěvačka Mari Kaasinenová. Na současném turné však muzikálové melodie ještě nezaznějí, až do premiéry totiž podléhají embargu.
Prvotní sestavu Värttinä (finsky Vřeteno) založila zpěvačka Sari Kaasinenová se svými sourozenci na severovýchodě Finska roku 1983. "Mně bylo tehdy osmnáct, mému bratrovi deset," říká Kaasinenová.
Celé to prý zařídila její matka, která milovala staré lidové písně a své potomky posílala zpívat na večírky přátel. Dva roky poté se sestava rozrostla na 21 členů, mezi doprovodnými nástroji převládala citera kantele, jeden ze symbolů finské kultury.
Koncem osmdesátých let došlo ke zlomu. Jádro Värttinä se přesunulo do Helsinek a skupina získala dnešní podobu. V jejím čele stojí i nadále zpěvačky, doprovod obstarávají hráči na kontrabas, kytaru, akordeon a housle.
Druhé album Värttinä: Oi Dai, které vytlačilo z finského žebříčku světové hvězdy, se stalo místní hudební událostí. "My se už ani nesnažíme dělat čistě finskou lidovou hudbu, Värttinä je teď takový tavicí kotlík vlivů z celé zeměkoule," dodávají členové kapely.
 Värttinä |
