Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoční desky: krátká životnost se vyplatí

  20:55aktualizováno  20:55
Praha (Od našeho spolupracovníka) -
Vánoce jsou nejneobvyklejší součástí gramofonového průmyslu. Jsou postaveny na velmi krátkodobé strategii, protože desky, které jsou speciálně pro vánoční trh určeny, mají v obchodech životnost asi dva měsíce. Už 28. prosince si je koupí jen málokdo. Přesto je to trh tak lukrativní, že se vyplatí pro něj vytvářet speciální desky. Točí je symfonické orchestry, středoproudí nebo countryoví zpěváci, ale i metalové a punkové kapely. Podívejme se do historie, ale také na strategii uvažování hudebníků a gramofirem.

HODY KONZERVATISMU
Vánoční písničky se prodávaly odjakživa, ale za první opravdu klasickou vánoční komponovanou desku se považuje album slavného aranžéra Phila Spectora A Christmas Gift For You z roku 1963. Tehdy neuspělo, neboť šokovaná Amerika se spíš zabývala tragickou smrtí J. F. Kennedyho než novým hudebním produktem, ale následující léta prokázala, že Spector přesně definoval charakter moderní vánoční desky. Obsahovala směs koled, církevních hymnů, evergreenů s vánoční tematikou a k tomu jednu, maximálně dvě novinky s vánoční tematikou. Časem se jádro vánočních písní rozšířilo zhruba na stovku skladeb, z nichž nejméně dvě třetiny jsou notoricky známy i v České republice. Průzkumy trhu ukazují, že víc publikum ani nechce. Ujala se i idea vánočních kompilací, které obsahují sice známé písně, ale v provedení různých zpěváků, čímž je dosaženo větší pestrosti. Však je také z čeho vybírat! Své vlastní vánoční písničky napsaly i takové osobnosti populární hudby jako Elton John, Chris Rea, George Michael, Bon Jovi nebo Pretenders. Trh nabízí i různorodé styly. Jemný rafinovaný impresionismus vokálního kvartetu Manhattan Transfer, romantické sopránsaxofonové verze Kennyho G nebo drsné metalové verze Motorhead. Pro nostalgické presleyovce se najde hned několik originálních výběrů z vánočních desek, které natočil božský Elvis. Zvláštními specialisty na vánoční desky jsou umělci ze stáje gramofonové značky Sony Music. Každý rok se objevují alespoň dvě vánoční desky největších hvězd. Letos to byl proslulý černošský skladatel Babyface, který dal tentokrát přednost přejatým skladbám před veleúspěšnými původními díly, a Celine Dionová. Její deska, podobně jako album Kennyho G před dvěma roky, signalizuje první významný posun v produkci vánočních desek po pětatřiceti letech. Přestává se mluvit o vánočních nahrávkách a zavádí se termín "hudba pro zvláštní události". Obvyklá mrázovsko-ježíškovská tematika se kombinuje se skladbami vhodnými spíše pro Velikonoce, s židovskými písněmi nebo slavnostně znějícími skladbami, použitelnými pro jakékoli události duchovního charakteru. To platí například o vrcholu tohoto alba, duetu I'm Your Angel, jejž nazpívala s jedním z největších soulových zpěváků současnosti R. Kellym.

A JAKPAK JE TO U NÁS DOMA...
Když vynecháme slavné Vánoce ve zlaté Praze od Karla Gotta, tradice popových vánočních desek v Čechách je ubohá, s výjimkou záplavy dětských sborů a folklorních sdružení, chrlících rok co rok někdy horší, někdy lepší nahrávky koled. První zásadní průlom učinil v roce 1993 Popron s nepříliš rozsáhlým Vánočním albem, jež přineslo první moderněji střižené snímky Bohouše Josefa, Ivana Hlase, skupiny Wanastovi vjecy či Dana Bárty, které výrazně ovlivnily hlavně předvánoční rozhlasové vysílání, a připravily tak prostor pro budoucí nahrávky. Ohlas této desky inspiroval řadu podobných nahrávek folkových interpretů (speciální album Nerezu je dodnes nepřekonatelné) a návrat starší generace zpěváků. Vánoční alba Marty Kubišové, Heleny Vondráčkové a Karla Gotta patří pochopitelně k tomu nejvděčnějšímu, co se dnes v této kategorii vyskytuje. Událostí ve vánočním sortimentu se stal v roce 1996 první díl Vánočních hvězd, který z odstupu dvou let můžeme označit za zlom v celém českém zábavním průmyslu, neboť prostřednictvím této desky se poprvé jakoby manifestačně sebedefinoval nový český střední proud devadesátých let. Vánoční desky nejsou od dob Phila Spectora nikdy hudebně revoluční a utápějí se v klišé. Posluchač je prostě takové chce mít. Nicméně stojí za úvahu, zda současný český trend, který se vrací svou koncepcí neustále ke Gottově proslulé desce, není až příliš zastaralý.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kapela Inekafe
VIDEO: Slovenští Inekafe se v klipu vydávají na neznámou planetu

Skupina Inekafe letos oslavuje 22 let existence. Při té příležitosti vydává kompilaci největších hitů, připravuje se na prosincové česko-slovenské turné a...  celý článek

Z natáčení klipu Kdo to má
VIDEO: Kapitán Demo „na lajně“ odhaluje tajemství českého showbyznysu

Producent Jiří Burian, respektive jeho alter ego, „ultimativní celebrita a raper“ Kapitán Demo představuje klip k písni Kdo to má, který vizuálně doprovází již...  celý článek

Jarek Nohavica na druhém koncertě v O2 aréně, 24. 10. 2013
Jaromír Nohavica opět slibuje zábavu pro halu, míří do O2 areny

Ve čtvrtek se v pražské O2 areně uskuteční velká a očekávaná akce. Po čtyřech letech se do hokejové haly vrací Jaromír Nohavica a připravil si program vpravdě...  celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.