Poljanskij si zdokonalil své dirigentské umění spoluprací s G. Rožděstvenským, s nímž spolupracoval na nastudování mnohých oper - například v roce 1980 Šostakovičovu Lady Mcbeth Mcenského újezdu v moskevském Velkém divadle.
Poljanskij rovněž pokračoval ve své spolupráci se Státním komorním sborem, který spojil se Státní symfonickým orchestrem. Tento hudební ústav v současné době Poljanskij řídí jako hlavní dirigent a umělecký ředitel.
Rozhovor s Valerijem Poljanským
Své hudební aktivity dělíte mezi řízení orchestrů a sboru. Kde leží hlavní rozdíl mezi těmito dvěma typy hudebních uskupení?
Dirigovat můžete dobře, průměrně nebo špatně, jako ostatně vykonávat jakékoliv jiné řemeslo. pro mne existuje jediný princip, sbor musí být pohyblivý, zvládnout univerzální vlastnosti orchestru v rychlosti reakcí, rytmu, v intonační jistotě i v poznání širokého repertoáru. V tom je práce sbormistra i dirigenta orchestru stejná. Při řízení instrumentálního tělesa je nutná ukázněnost v doprovodu sboru, nebojovat, nýbrž společně se sborem zpívat.
Přijíždíte do Prahy se Sborem Státního symfonického orchestru Ruska, který jste před 30 léty spoluzakládal. Cítíte, že sbor stále udržuje velkou tradici sborového zpívání v Rusku?
Určitě. Ta tradice je stále živá. Ruští muzikanti stále dosahují vynikajících interpretačních úspěchů, byť ve velmi složitých pdomínkách. Koncertují, vyjíždějí do zahraničí, nahrávají.
Přijíždíte do Prahy se dvěma vynikajícími díly ruské literatury, Šostakovičovou Popravou Stěnky Razina a Tanějevovou kantátou Jan z Damašku, v české premiéře. Proč tato dvě díla v jednom večeru?
Přijali jsme nápad Pražského podzimu a moc se nám líbil. Jde o nádhernou muziku. již osobně miluji a budu ji dirigovat s velkým uspokojením.
Koncert doplní dvě nejvýznamnější scény z opery Boris Godunov, takže vznikne souvislost mezi třemi literárními a třemi hudebními díly. Spoléháte se rovněž, vedle rucké hudby, na myšlenkovou sílu ruské literatury?
Síla i vliv světové literatury na hudbu jsou nesmírné. Jména, jakými jsou Čechov, Dostojevskij, hašek, Lorca, Puškin Cervantes, Maupassant či jiní velcí spisovatelé, inspirovali svými myšlenkami četné skladatele. Jejich ideje dnes patří celému světu a budou nutit k zamyšlení dále.
 Dirigent a sbormistr Valerij Poljanskij. |
