"Mám za to, že příval slov, které označujeme za vulgární, souvisí s nastupujícím věkem Vodnáře. O hegelovské triádě ´kunda´, ´čurák´ a ´mrdání´ by uměly kohorty sběratelů akademických titulů bádat nekonečně dlouho. Je však nutno připomenout, že zatímco o ´mrdání´ je možno jednoznačně mluvit jako o syntéze, mužský a ženský orgán je zároveň tezí a antitezí," píše v předmluvě Knihy o mrdání editorka Nela D. Astonová.
Kniha o kundě (více zde) byla - vlastně asi hlavně jako vítaná kuriozita přesyceného českého trhu - trochu překvapivě jedním z bestsellerů roku 2007. Nakladatelství dybbuk neponechalo nic náhodě. Kniha o čuráku vloni v létě přirozeně pak komerčně nezůstala příliš pozadu a lze předpokládat, že ani závěrečná Kniha o mrdání nebude propadákem. Vždyť kdo by nechtěl mít "kompletní sérii", když už má první díl?
Model, který byl zvolen v případě Knihy o kundě, je napasován i na další dva díly. Jedná se vesměs o ukázky z literatury "všech pater" - lidové slovesnosti, pokleslých knížek, ale i takzvaně vysoké literatury (jejíž autoři, byť často ve svých "vedlejších" nebo někdy i víceméně utajených textech, dokonce převažují) - které se tematicky soustřeďují vždy na "to jedno", co je předurčeno titulem knihy. Obsah dokresluje výtvarná výprava, která je skládankou z historické kreslené i fotografické pornografie několika staletí.
