Ve věku 88 let v pondělí zemřel po dlouhé nemoci skladatel, klavírista a hudební pedagog Vadim Petrov. Jeho odchod na svém facebookovém profilu oznámil i jeho syn Vadim Petrov mladší. Úmrtí iDNES.cz potvrdil i režisér Zdeněk Zelenka, kterému skladatel napsal hudbu mimo jiné pro televizní Hodinu klavíru.
Život pražského rodáka Petrova byl spojen s hudbou už od dětství. Jeho matka byla sólistkou pěveckého sboru. Díky otci, lékaři původem z Ruska, a prarodičům z otcovy strany zase Petrov poznal sborový zpěv v pravoslavném chrámu. Později vystudoval skladbu a hru na klavír na Akademii múzických umění v Praze.
Jeho vlastní tvorba měla širokou škálu. Složil například přes dvě desítky symfonických skladeb, stovky písní, scénickou hudbu pro desítky divadelních her a hudbu ke stovkám filmů, seriálů nebo rozhlasových her. „Vždy jsem měl tolik scénářů, že jsem pomalu zapomněl hrát na klavír,“ řekl před osmi lety při oslavách svých 80. narozenin.
Svou tvorbou si vysloužil řadu ocenění v Česku i zahraničí. Byl mimo jiné držitelem zlaté a platinové desky Supraphonu. Podle jeho vlastních slov je velice těžké se dostat na umělecký vrchol, ale je daleko těžší se na tom vrcholu udržet až do penze. „A nejtěžší je umět včas odejít. To by si mnozí dnešní umělci měli uvědomit. Já jsem celý umělecký život razil krédo - co se v mládí naučíš, ve stáří jako když utne,“ uvedl před lety.
Petrov také působil na generace hudebníků jako učitel. Založil v 60. letech v Praze Lidovou konzervatoř, dnešní Konzervatoř Jaroslava Ježka, kde působil jako její první ředitel. Když musel po roce 1968 kvůli perzekuci ze strany komunistického režimu místo ředitele konzervatoře opustit, působil na Konzervatoři Jana Deyla a Pražské konzervatoři. Mezi Petrovovy žáky patřili například skladatel a pianista Petr Malásek, pěvkyně Dagmar Pecková nebo zpěvačka Anna K.
Petrov za svoje dílo i pedagogickou činnost získal mnohá ocenění. Krom státního vyznamenání například Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za celoživotní tvorbu (1987) a řadu ocenění za jednotlivá díla, například Cenu Antonína Zápotockého za hudbu k televizní inscenaci Adriena (1978) či několikrát Prix Bohemia za hudbu k rozhlasovým hrám Třešňová alej (1982), Zaječí pohádka (1983), Jak se peče štěstí (1983), Pax rerum optima (1984), Křik labutě (1987). V roce 2001 získal Zlatou a o dva roky později Platinovou desku Supraphonu či v roce 2015 Zlatou cenu OSA za celoživotní zásluhy o českou kulturu. V roce 2016 byla Základní umělecká škola v Praze 4 přejmenována na Základní uměleckou školu Vadima Petrova.
V zahraničí získal například Prix Monte Carlo za hudbu k televiznímu filmu Chvíle pro píseň trubky (1981), ve kterém si i zahrál. Dostal řadu dalších cen, například na festivalech v Moskvě a španělském Gijonu ceny za hudbu k animovanému snímku Krtek ve snu (1985).
Loni mu ruský prezident Vladimir Putin udělil Řád přátelství, který je nejvyšším ruským státním vyznamenáním pro cizince. „Ve své tvorbě se Vadim Petrov často obracel k ruskému hudebnímu dědictví, vytvořil originální symfonická díla založená na ruských lidových písních a tvorbě ruských skladatelů: Ruské evangelium, Stříbrná serenáda, Obrázky staré Rusi, Ruské balady a romance,“ uvedlo při té příležitosti ruské velvyslanectví.
15. října 2014 |
