Portréty nejen v krojích. Malíř zachytil mizející atmosféru Chodska

Před pár lety vystavoval Václav Sika abstraktní práce. Pak si však vzpomněl, že v letech 2000 a 2001 maloval cyklus realistických krajin u příležitosti letních škol ve francouzské Provence a jak si při tom psychicky odpočinul. Začal tedy kreslit a malovat, pro změnu figurálně, cyklus, který portrétuje Chody a Chodky.

Zrodilo se dvacet olejomaleb v jednotném formátu 120 × 100 cm. Výstava Chodské nálady se v pražské Galerii kritiků koná až do 21. července.

Sika, který bydlí v Kdyni a pracuje v Domažlicích, získal pocit, že historické Chodsko už dnes skoro není. Existuje snad ještě pár starších žen, které nosí chodský kroj, ale až ze světa odejdou, mladí oblečou kroj jen při zvláštních příležitostech.

Muži ho přestali nosit už ve dvacátých letech, možná dřív. Tak vznikla série krojovaných portrétů. Malby doplnil i portréty mladých, kteří kroj už dnes neoblékají, někteří si dokonce neoblékli vůbec nic. Takový mužský akt však postál modelem i u typického chodského stolu, jenž byl v kraji vždy nejdůležitější součástí vybavení statku a při požáru se vynášel ven jako první.