Vkusně vypravená výstava představuje celkem na šedesát Tizianových maleb, přičemž více než polovina z nich je zapůjčena z významných sbírek a galérií v zahraničí.
Výstavnímu projektu předcházely zdlouhavé restaurátorské práce a pečlivé uměleckohistorické bádání, jež například díky četným rentgenovým snímkům obrazů odhalilo způsob vzniku Tizianových děl a organizaci jeho malířské dílny. Divák je s výsledky těchto odborných expertýz seznamován průběžně a ku podivu velmi přitažlivým způsobem na spodních informačních panelech pod obrazy.
Přestože se výstava soustředí na Tizianovu pozdní tvorbu pocházející z období posledních pětadvaceti let mistrova života, nalezneme zde také několik pláten náležejících do jeho vrcholného období.
Tyto obrazy však již často zcela viditelně předjímají Tizianovu pozdní uměleckou fázi, jež je charakteristická jak svým důrazem na maximální smyslnost, tak postupným objevováním nové malířské techniky umožňující vytvářet právě velmi poetická a hluboce expresivní díla zároveň.
Novému způsobu malby přicházejícímu u Tiziana přibližně po roce 1550 začal vévodit značně uvolněný malířský rukopis, který v závěru umělcova života vyvrcholil ve skrumáži skvrn nejrůznějších odstínů jedné jediné barvy, a to hnědé.
Tizian se v tomto pozdním období nebál malovat ani velkými štětci, dle záznamů připomínající například koště, špachtlemi či dokonce i vlastními prsty. Často si také liboval v bohatých nánosech barvy, jež nejsou ničím jiným než fyzickým otiskem jeho smyslově eroticky vyhrocených námětů.
Expozice samotná je členěna do tří velkých částí, které se od sebe liší především tématicky. Mytologickým motivům dominují dvě Tizianovy verze obrazu Danae a zlatý déšť a tři verze jeho výtvarného spodobení Venuše, jež divákovi dávají jedinečnou možnost sledovat, jak se vyvíjela daná kompozice.
V dalším oddílu převažují náboženské náměty, mezi nimiž vynikají velkoformátová plátna Zvěstování a Ecce Homo. Hojně zastoupeny jsou také portréty umělcových přátel a mecenášů, výrazné prvky psychologické introspekce jsou však vlastní jen jeho autoportrétům.
Vídeňská výstava Pozdní Tizian a smyslnost malby si zaslouží svou oprávněnou pozornost nejen díky tomu, že na jednom místě a ve stejný čas shromažďuje díla, jež jsou doslova rozeseta po celém světě, nýbrž také proto, že v tomto ojedinělém kontextu představuje jedno z našich nejvýznamnějších pláten, Tizianův obraz Apollo a Marsyas z Arcibiskupské obrazárny v Kroměříži, které zde bylo zapůjčeno.
Pozdní Tizian a smyslnost malby
Uměleckohistorické muzeum, Maria Theresien-Platz, Vídeň, www.khm.at. Výstava trvá do 6. ledna 2008.
Hodnocení iDNES.cz: 90%
