Ivana Chýlková přijala na 49. ročníku zlínského festivalu pro děti a mládež roli porotkyně.

Ivana Chýlková přijala na 49. ročníku zlínského festivalu pro děti a mládež roli porotkyně. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

V Saxaně hrát nebudu, říká Ivana Chýlková

  • 0
Na zlínském festivalu byla jako porotkyně, v sobotu navíc předala i jednu z cen. Ivanu Chýlkovou přitom obvykle na filmových festivalech nepotkáte. „Jezdím na ně, jen když propaguji svůj film. Jinak příliš festivalový typ nejsem,“ vysvětluje Chýlková.

Čím to je?
Nevím, moc mě to na festivaly netáhne. Radši si zajdu sama do kina. Anonymita mi vyhovuje víc.

Teď jste se dostala do hlavní poroty. Jak se vám líbily snímky, které jste hodnotila?
Jsou hodně rozdílné. Zatím mám problém vybrat film pro děti, pro mládež jich je určitě víc.

Kolik filmů denně jste stihla?
První dva dny to byly dva snímky denně, pak už tři, ale ve středu to byly i čtyři. Je to docela únavné, ale i zábavné.

Prý jste na jeden film, který jste nestihla vidět s ostatními, zašla do kina později a úplně sama.
V úterý jsem musela odjet na představení, takže jsem neviděla projekci od jedné hodiny, ale nechala jsem si ten film pustit. Seděla jsem sama v kině pro tisíc lidí, kde se hrálo jen pro mě. Krásný pocit.

Vnímáte, že zlínský festival je jiný něž ostatní filmové akce? V sále převládají děti a v soutěži jsou filmy, které jsou určené mladšímu publiku.
Bezpochyby to je jiná atmosféra, ale hodně se mi líbí. Děti jsou spontánní, je s nimi větší zábava. Když se jim film líbí, nebojí se to dát v kině najevo, to samé však platí i naopak. Ale už jsem si několikrát všimla, že když se v kině zhasne světlo a rozjedou se reklamy, u jedné z nich se po vyslovení hlavního sloganu všichni začnou hrozně smát. Ale všechny děti! Je jedno, jestli jim je šest nebo patnáct. Prostě dostanou záchvat smíchu. To je nějaká zlínská specialita?

Těžko říct.
Každopádně to je legrační. Už se mě na to ptali i zahraniční porotci.

Součástí festivalu je sekce španělských snímků. Co na ně říkáte?
Ani nemluvte. Těšila jsem se na ně, ale nemám čas ani sílu. Přes den máme projekce, pak přijdu na hotel a jdu spát. Každý den jsou večírky a já zatím byla na jednom. O půl deváté ráno jdu na snídani a od devíti se promítá. Je to trochu náročné, ale baví mě to. Jen ta zima by mohla být trochu menší.

Jaký byl váš oblíbený snímek, když jste byla malá?
To jste mě zaskočil. (přemýšlí)

Já jsem měl třeba rád Ať žijí duchové.
No jo, ale vy jste mladší, když ten film natočili, mně už bylo třináct roků. Ale například Dívku na koštěti jsem milovala.

Vidíte, v jejím pokračování -Saxana 2 - budete hrát.
To je omyl, já tam nehraji.

Počkejte, vaše jméno je u tohoto filmu všude uváděné.
Já vím, že se to všude píše, ale není to pravda. Slyším o tom už rok a půl, ale není to tak. Nabídli mi roli, jenže jsme se nedomluvili. A rok a půl potom se moje jméno stále v této souvislosti inzeruje.

A v pokračování Bobulí vás diváci uvidí?
Taky jsem to četla, ale není to tak. Ozvali se před dvěma měsíci, jestli nemám zájem. A pak mi zavolali osm dnů před začátkem, že posílají natáčecí plán. To jsem se musela smát. Nikdo se nezeptal, jestli mám čas. Už jsem byla domluvená na tento festival. Nakonec to bude hrát Jana Švandová.

Natočila jste desítky filmů, ale pohádek a snímků pro děti mezi nimi mnoho nebylo.
Hrála jsem jen v Jezerní královně, což byla pohádka. S Danou Vávrovou jsem natáčela její režijní prvotinu Hurá na medvěda. A taky jsem hrála v seriálu On je žena a já říkám, že to byl seriál pro děti.