Hned v prvních měsících roku se nejspíš strhne povyk kolem českého překladu thrilleru Dana Browna Ztracený symbol, který vyjde 10. února a je pokračováním Šifry mistra Leonarda.
Na knihu se čekalo šest let, termín dokončení autor několikrát oddaloval. Podobně jako Šifra má i Ztracený symbol rychlý spád a je nabitý historickými odkazy, kódy a hádankami, tentokrát spojenými se zednářskou lóží a městem Washington.
Kniha vyšla v anglicky mluvících zemích v pětimilionovém nákladu a také české nakladatelství Argo je odvážné. Uvažuje o prvotním nákladu padesáti tisíc výtisků, což je na zdejší podmínky dost výjimečné číslo.
Pohádky pro naštvané tatínky
Co do prodejní úspěšnosti přibližuje se Brownovi snad jen Michal Viewegh, i když jeho doménou nejsou honičky, tajemné obrazy ani tajná společenství, ale tragikomické příběhy o mezilidských vztazích.
Taková bude zřejmě i jeho podzimní novinka s pracovním názvem Krátké pohádky pro naštvané tatínky. Přemýšlí ještě i o alternativním titulu Biomanželka, zřejmě půjde o jakousi dospěláckou verzi jeho Krátkých pohádek pro unavené rodiče, převedenou na manželské soužití. Plánuje se na říjen.
Ale možná že má česká literatura přece jen svého Dana Browna, řečeno s lehkou nadsázkou. Kultivovaný autor mystických thrillerů Miloš Urban připravuje na podzim román nazvaný Boletus arcanus, což v překladu z latiny znamená cosi jako "záhadný hřib". Tajemná houba z názvu má podivuhodné účinky, svému poživateli totiž přinese mládí, krásu, ale také osudovou závislost.
Novinky však ohlašují i další známí čeští autoři. Jiří Kratochvil uvede fantaskně-realistický román Femme fatale o ženě, která před rokem 1989 živoří, ale poté se stane celebritou. Dějištěm příběhu o ceně úspěchu a vykoupení je autorovo oblíbené Brno.
Také Emil Hakl připravuje novou prózu, novela Pravidla směšného chování se má odehrávat mezi Českým středohořím a deltou Dunaje. Ústředním motivem by měl být vztah otce a syna, navazující tak na autorovu ceněnou knížku O rodičích a dětech.
Dvě nobelistky v češtině
Velká konkurence bude letos i v překladové próze. Poté, co německá spisovatelka Herta Müllerová získala loni Nobelovu cenu za literaturu, se o její knížky strhl mezi českými nakladateli doslova boj.
Vyhrálo nakladatelství Mladá fronta, které v březnu vydá její román Člověk je velký bažant na světě z roku 1986, na podzim pak plánuje novinku Houpavý dech o osudu rumunských Němců zavlečených na Sibiř.
Také další nobelistce, kontroverzní Rakušance Elfriede Jelinekové, vyjde letos knížka, román z roku 1980 Vyvrhelové je o skupině mladých, kteří z nudy a touhy se vyčlenit začnou s nočními přepadovkami.
Po náročných příbězích o lásce a smrti se českým čtenářům představí Japonec Haruki Murakami z netradičního pohledu, osobnější knížkou o své celoživotní zálibě.
Nazval ji výmluvně: O čem mluvím, když mluvím o běhání. Konec roku potěší všechny příznivce bizarních příběhů Johna Irvinga. Vyjde jeho nový, dlouhý román plný podivínů a tragických událostí, v originále nazvaný Last Night in Twisted River.
