Asi čtyřicetiminutové rozloučení, které zorganizoval festival Pražské jaro a Česká filharmonie, zakončila Bachova skladba Jesus bleibet meine Freude.
Připravuje se mšePravnuk Antonína Dvořáka a vnuk skladatele Josefa Suka bude v pátek pochován v rodinné hrobce na vyšehradském hřbitově. Zádušní mše se uskuteční od 11 hodin v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. "Mši bude sloužit kardinál Miloslav Vlk a zúčastní se i prezident Václav Klaus," řekl agentuře ČTK dramaturg Pražského jara Antonín Matzner. |
Už půl hodiny před začátkem obřadu čekaly ve frontě desítky lidí, kteří se chtěli podepsat do kondolenční knihy. Mezi nimi i byl i houslista Pavel Šporcl, pražský primátor Bohuslav Svoboda, herec Václav Postránecký nebo muzikolog Aleš Březina. Přítomna byla také Sukova manželka Marie.
"Určitě se zúčastním i pátečního posledního rozloučení. Nepochybně budu na svých koncertech aspoň jednou větou nebo jednou částí uctívat památku Josefa Suka, protože jsem ho považoval za přítele. V srdci bude stále se mnou," řekl Šporcl.
Na pódiu s velkou Sukovou fotografií a množstvím věnců, například od České filharmonie, Českého rozhlasu, parlamentu, Sukova komorního orchestru či Sukových studentů, přednesl projev ministr kultury Jiří Besser. "Loučíme se s mistrem ve stejné síni, kde 6. listopadu 1954 vystoupil na svém prvním recitálu. Loučíme se v sále, který se vždy vybaví při vzpomínce na jeho jedinečné umění," uvedl Besser.
O hudební doprovod se vedle varhaníka Aleše Bárty postará Heroldovo kvarteto a pěvec Ivan Kusnjer.
Josef Suk během koncertu Pražského jara v roce 2007
Poslední rozloučení s houslovým virtuosem Josefem Sukem v pražském Rudolfinu. (14. července 2011)
Josef Suk se narodil 8. srpna 1929 v Praze. Už v dětských letech byl v houslové hře žákem Jaroslava Kociana, v letech 1946–51 studoval houslovou hru na pražské konzervatoři a v letech 1951–53 na AMU. Byl krátce primáriem Pražského kvarteta.
Po absolutoriu působil v letech 1953–55 jako zástupce koncertního mistra činoherního orchestru Národního divadla, poté jako sólový a komorní hráč. V roce 1952 založil Sukovo trio, v letech 1961–90 byl sólistou České filharmonie. Od ledna 1992 do prosince 2000 byl uměleckým vedoucím a dirigentem Sukova komorního orchestru.
Suk spolupracoval s řadou předních hudebních osobností a vystupoval po celém světě. Působil i jako pedagog. Během své dráhy natočil snímky pro domácí i zahraniční gramofonové firmy, které získaly řadu cen. V roce 1999 obdržel platinovou desku Supraphonu za 1 112 000 prodaných nosičů.
