George Duke přijede v čele pětičlenné sestavy, v níž jeho klávesy doprovodí kytarista Jef Lee Johnson, basista Michael Manson, bubeník Ron Bruner, dámskou ozdobou souboru bude vokalistka Shannon Pearsonová. Duke přijíždí v rámci turné propagujícího jeho poslední album Dukey Treats (vyd. Heads Up/Classic).
Duke se vrátil k tvrdému funkuČtěte recenzi nového alba George Dukea |
Třiašedesátiletý rodilý Kaliforňan prožil druhou polovinu 60. let, tedy jedno z hudebně nejpodnětnějších období moderní éry, přímo v centru dění, na konzervatoři v San Francisku.
V první polovině 70. let spolupracoval s Frankem Zappou na řadě jeho alb, mimo jiné na vpravdě legendárních titulech 200 Motels, Waka/Jawaka, Apostrophe či Bongo Fury. V téže dekádě se ovšem podílel i na rozvoji jazzrockové resp. fusion scény spoluprací s jejími prominenty Jeanem-Lukem Pontym, Billym Cobhamem či Stanleym Clarkem, prošel ale i pověstnou "funky školou" George Clintona. Jako skladatel, koproducent a hudebník se podílel i na dvou významných albech Milese Davise v 80. letech Tutu a Amandla.
Kromě těchto projektů, ve kterých byl vždy "jedním z mnoha", ovšem George Duke vždy pečlivě rozvíjel i svoji sólovou kariéru. Od roku 1966 vydal bezmála čtyřicet alb širokého rozpětí žánrů, z nichž k nejpopulárnějším patří třídílný Clarke/Duke Project z 80. let v oblasti fusion a v Riu de Janeiru natočené Brazilian Love Affair z konce sedmé dekády ve stylu latinské hudby.
Dukeovy nahrávky jsou populární nejen mezi posluchači všemožných žánrů, ale také jako "výživný zdroj" pro samplování dnešních hiphoperů a elektroniků. Přiznané fragmenty jeho skladeb najdeme třeba u Daft Punk, Kenye Westa či Jill Scott. Duke je zkrátka pojmem pro už nejméně třetí generaci.
