Dvaapadesátiletý Halford se sice pohyboval rozvážným krokem veterána, avšak jeho ječivý hlas měl totéž démonicky hysterické zabarvení jako v době zlaté éry Judas Priest.
Nechyběla stylová burácející motorka, na které vjel na pódium. Mladým fanouškům, kteří předtím Judas Priest nezažili, padala brada úžasem. Bylo to tak, jak jim vyprávěli otcové.
Představení, jež zvýrazňovala scéna se dvěma visutými rampami, působilo jako čistý komiks. Kytaristé K. K. Downing a Glen Tipton, připomínající ocvočkované gladiátory, třásli hřívami do rytmu společně s baskytaristou Ianem Hillem. Bubeník Scott Travis udržoval metalovou mašinu v chodu přesnou rytmikou.
Publikum, mávající pažemi v kotli a zpívající s Halfordem Touch Of Evil, Breaking The Law nebo Painkiller, si celý koncert náležitě vychutnalo. Byl to rockový film pro pamětníky, nebo hudba současnosti? Asi jedno i druhé. Tvrdý rock se vrací ve vlnách, jen spolutvůrci stylu zůstávají.
 Judas Priest, koncert v pražské T-Mobile Aréně. (14. června 2004) |
