V New Yorku se americkému publiku ve scénickém čtení včera představila jeho zatím nejúspěšnější hra o popové princezně Britney Spears v podivné reality show Britney Goes to Haven.
Pozítří Kolečka čeká první uvedení jeho novinky Láska vole! v pražském Divadle Disk v režii Jana Friče a provedení studentů DAMU.
V pátek premiérový týden zakončí v A Studiu Rubín po premiéře hry Zlatý prsten Jana Třísky.
Tu Kolečko napsal společně s režisérem Tomášem Svobodou – na paškál si vzali pochybný svět celebrit, kult hvězdnosti a především bulvární novináře, kteří výše popsané s radostí spoluvytvářejí.
"Jeden kritik napsal, že Britney Goes to Heaven je o všeobecné mechaničnosti a povrchnosti světa kolem nás. Něco na tom je. Umělost a nalajnovanost věcí, vlivy médií versus morální řád, tedy obecně platný správný nebo špatný způsob žití, ale převádím ještě do vyšší nadsázky, která může skončit až absurdním divadlem," uvažuje Kolečko.
Žralok zneužívá kosatku
V Britney tak archanděl v jakémsi meziprostoru rozhoduje, kdo půjde výš a kdo vypadne, či lépe řečeno se propadne do pekla, ve hře Láska vole! tajemství úspěchu chlapecké skupiny spočívá v bílém pudlovi Vločce, jehož krev si muzikanti šlehají.
Ve Zlatém prstenu si Kolečko se Svobodou vypůjčili parodicky schéma J. R. R. Tolkiena o prstenu a jeho zhoubné moci, ničící svého nositele. V jejich hře prsten garantuje slávu a úspěchy, a když ho bulvární reportéři hledají na dně moře, setkají se například se žralokem, který zneužíval kosatku Willyho, či rybízovou zahrádkou.
"Poprvé jsem si vypůjčil celebritu čistě proto, že jsem si to chtěl vyzkoušet. Chtěli jsme napsat hru o bulvárních novinářích, ale to se bez celebrit nedá. Nikoho však neurážíme, kromě Jakuba Prachaře, Ondřeje Pavelky a Kristyny Novakové – ti v tom hrají a házejí tak špínu sami na sebe. Jde vlastně o zvrhlou parafrázi na postupy hry Ritter Dene Voss Thomase Bernaharda," objasňuje Kolečko.
Nejbližší Kolečkovou premiérou je středeční Láska vole! – hrdiny této hudební komedie s trpkým koncem jsou dvě mladé kapely, snažící se prorazit. Jedna je drsná punková, druhá sladce popová.
"Zahlceni obrazy dokonalého štěstí a pravé lásky v médiích už neumějí dokonalé štěstí a opravdovou lásku vlastně poznat. Navazují účelové vztahy, protože důležitější je, s kým jsem viděn, než s kým žiju – stejně jako je důležitější, jak vypadám, než kdo jsem,“ říká dramaturg hry Jan Tošovský.
