Do Národního divadla se Škola pomluv vrací v režii Ivana Rajmonta po více než třiceti letech. Břitká společenská a konverzační komedie je podle šéfa činohry Michala Dočekala žánr, jenž Stavovskému divadlu sluší a který mu dosud chyběl.
"Anglii osmnáctého století opanoval sentimentalismus. Tato nová senzibilita ovšem nepředstavovala jen schopnost projevit city na veřejnosti. Citlivost a vnímavost ale postupem času nabývala nových významů. Za sentiment bylo možno skrýt přetvářku či pokrytectví. Právě s těmito motivy Sheridan pracuje," vysvětluje dramaturg Jan Hančil, který rovněž pořídil nový překlad.
Pomluva se v Sheridanově době stává téměř uměleckou disciplínou, sportem a zároveň technikou, jak se vyšvihnout. "Ostatně sám Sheridan ji také uměl dobře používat v praxi během své politické kariéry," připomíná Hančil.
Mechanismus, který způsobuje, že se život netvoří z faktů, ale jejich komentářů, jevy, že vyřčené slovo žije vlastním životem nezávisle na realitě, to nejvíce na hře zaujalo Ivana Rajmonta.
"Hra je dobově ukotvena v osmnáctém století, ale tyto principy jsou velmi současné. Snad více než dříve platí, že pověst je důležitější než skutečnost, že slova platí víc než realita," popisuje Rajmont, který jinak inscenaci ponechal dobové kostýmování a paruky. Pomluva podle Rajmonta stěží může být někdy prospěšná, ale zato ironie a sebeironie, která rovněž postavám nechybí, je naopak velmi zdravá.
"Lhát se musí s chutí," tvrdí Boris Rösner, který si zahraje sira Olivera Surfaceho, strýčka, který se vrací z ciziny a přemýšlí, zda se do hry zapojí. Hlavní role si zahrají Jan Hartl, Lenka Vlasáková, Saša Rašilov, Jan Dolanský a Kateřina Winterová.
