Eduard Haken ve své nejslavnější roli Vodníka z Dvořákovy Rusalky

Eduard Haken ve své nejslavnější roli Vodníka z Dvořákovy Rusalky | foto: Jaromír Svoboda

V Národním divadle po letech opět zazní: Mistr Haken na scénu!

  • 1
Národní divadlo v Praze si 28. března připomene 100. výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností české operní historie Eduarda Hakena. Na dopoledním matiné vzdá několik osobností v programu nazvaném Mistr Haken na scénu! hold pěvci známému například svým osobitým pojetím Vodníka z Rusalky či Kecala z Prodané nevěsty.

"Budou účinkovat sólistka opery Národního divadla Eva Urbanová, tenorista Aleš Briscein či klavírista a dirigent David Švec," uvedl mluvčí opery Národního divadla Jiří Hlinka.

Pořadem bude provázet sólista opery Luděk Vele, který je i jedním z hlavních iniciátorů vzpomínkových akcí. V rámci programu bude předána cena Eduarda Hakena plzeňské pěvkyni Libuši Bláhové a slovenskému basistovi Ondřeji Malachovskému.

Od poloviny března také bude na prvním balkonu historické budovy Národního divadla divákům přístupná výstava fotografií dokumentující úspěšné působení Hakena ve "zlaté kapličce". Hakenovi bude rovněž symbolicky věnováno představení Prodané nevěsty Bedřicha Smetany, kterou uvede Národní divadlo 22. března.

Haken, který se narodil 22. března 1910 v dnes ukrajinském Šklinu, působil v souboru Národního divadla 50 let, během kterých ztvárnil bezmála dvě stovky rolí. Do angažmá byl přijat od sezony 1941/1942 Václavem Talichem. Umělec pocházející z rodiny volyňských Čechů byl vedle Kecala a Vodníka také protagonistou Mozartova Komtura, Rossiniho Basilia, Verdiho Ramfise, Beethovenova Rocca, Wagnerova Víta Pognera, Smetanova Palouckého, Dvořákova Viléma z Harasova a mnoha dalších.

Byl vyhledávaným koncertním umělcem. Nazpíval řadu partů v Československém rozhlasu a v gramofonových studiích. Jeho umění zachycuje také několik televizních a filmových záznamů, vystupoval také na zahraničních zájezdech Národního divadla a orchestru FOK. Byl vyznamenán Státní cenou (1953), získal tituly Zasloužilý umělec (1958) a Národní umělec (1964). Majitel osobitého hlasu zemřel 12. ledna 1996 v Praze, v témže roce mu byla udělena cena Thálie za celoživotní mistrovství in memoriam.

,