Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Národním divadle odhalili busty Rösnera a Lukavského

  9:32aktualizováno  9:32
Národní divadlo se stalo vedle Pantheonu Národního muzea nejvýznamnější budovou s galerií bust. Vpodvečer 2. prosince obohatily jeho prostory další dvě připomínající přední jeho členy, herce a pedagogy Radovana Lukavského (1919-2008) a Borise Rösnera (1951-2006).

Šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal odhaluje busty Borise Rösnera a Radovana Lukavského | foto: ČTK

Lukavský byl členem české první scény od roku 1957 až do smrti. Jeho herectví bylo založeno na neokázalosti i na úspornosti a sdělnosti projevu. Záhy po vstupu na jeviště ND zazářil jako Hamlet v Shakespearově tragédii. Také jeho další role zejména v 60. letech minulého století patří do zlatého fondu českého divadelního herectví. Stejně zaujatě se věnoval uměleckému přednesu, filmové, televizní a rozhlasové tvorbě.

Také éru Borise Rösnera v Národním divadle ukončila smrt, členem činohry byl od roku 1987. Mužné a noblesní herectví, obohacené příjemnou tváří, vysokou postavou a podmanivým hlasem, ho předurčovalo pro postavy osamělých hrdinů, rozpětí jeho rolí bylo udivující. Ve své generaci byl ojedinělý tím, že na scénu dokázal vrátit monumentalitu, dramatický patos a étos. I on uplatnil svůj podmanivý hlas při uměleckém přednesu, ale i v rozhlasové tvorbě a dabingu.

Autorkou busty Borise Rösnera je Věra Růžičková

Obě busty z patinované sádry, jejichž autory jsou Jiří Vodrážka a Věra Růžičková, naleznou zájemci na první galerii. Na jaře Národní divadlo uvede na trh publikaci věnovanou právě těmto výtvarným dílům ozvláštňujícím interiéry "zlaté kapličky".

Autorka Zdena Benešová v ní upozorňuje, že počátky těchto sochařských portrétů zachycujících hlavu a ramena, případně poprsí, sahají do hluboké minulosti; prvního vrcholu dosáhlo umění bust v antickém Římě. "Tyto artefakty vyjadřující úctu k zobrazovanému byly vytvářeny z ušlechtilých materiálů, maximálně odolávajících času. Byly umísťovány nejprve v chrámech a svatyních, později i ve veřejných prostorách," uvedla.

Velký rozkvět bust nastal na konci 18. a v 19. století. Přinesl nejenom rozmach v technice tohoto umění, ale rozšířil i okruh zobrazovaných osob - začaly vznikat busty kulturních osobností. Tento trend se podle Benešové nevyhnul ani českým zemím.

Odhalení bust Borise Rösnera a Radovana Lukavského se zúčastnila i herečka Eva Salzmannová a její kolega Miroslav Donutil

"Zvláště po vybudování Národního divadla, ve kterém se nabízely mimořádně vhodné prostory. Už na počátku 90. let 19. století vytvořil zemský národní výbor jako správce budovy seznam osobností, jejichž portréty by měly zdobit hlavní foyer. V roce 1892 byla u Josefa Václava Myslbeka objednána jako první busta Bedřicha Smetany. Odhalena byla
31. března 1894 k 70. výročí jeho narození a 10. výročí úmrtí," dodala autorka publikace.

Postupně byly hlavní foyer, přilehlé chodby, vestibuly a galerie vyzdobeny bustami osobností z uměleckého i společenského života. Významná byla i jména sochařů, kteří byli jejich autory - Bohumil Kafka, Otakar Španiel, Josef Mařatka, Karel Pokorný, Stanislav Sucharda, Josef Wagner či Karel Dvořák.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Louskáček - Vánoční teaser
VIDEO: Vánoční sen v listopadu. Na Vinohrady se vrací baletní Louskáček

Divadlo na Vinohradech hostí obnovenou premiéru výpravného klasického baletu Louskáček, vánoční sen. Pražskou scénu čeká pouze devět repríz.  celý článek

Záběr ze zkoušek kusu Lámání chleba
Rodinné kroniky ukážou, jak se na jižní Moravě po válce lámal chleba

Šatna tělocvičny, barevné vinohrady, proměna moravského venkova a hlavně šedesát let nedávné historie. Skutečné události z jihomoravské vísky Skoronice se...  celý článek

Vilma Cibulková ve hře Kalifornská mlha
Střet matky s učitelkou. Vilma Cibulková rozplétá gordický uzel

Škola na předměstí Chicaga. Dvě ženy, učitelka a matka školáka, řeší zásadní problém. První nechala vyloučit syna té druhé na pět dní ze školy.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.