Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Moravské galerii vystavují Mojžíše s nalakovaným nehtem

  9:12aktualizováno  9:12
Pod netypickým názvem 1 2 3 4 5 představuje Moravská galerie v Brně výstavu v úplně novém prostoru – na podestě, tedy v mezaninu mezi patry v Uměleckoprůmyslovém muzeu, je ve třech vitrínách k vidění desítka uměleckých předmětů, které byly jako jedny z prvních v roce 1873 zakoupeny do sbírek muzea a tvoří tím jeho prvotní pilíř.

Sádrová socha Mojžíše, kterému studenti nalakovali nehet. | foto: MG v Brně

"Podobně jako dnešní Victoria & Albert Museum v Londýně, jehož založení roku 1852 bylo iniciováno ohlasy po světové výstavě z předcházejícího roku, byl i vznik Moravského uměleckoprůmyslového muzea podnícen nadšením z prezentací na Světové výstavě slavnostně zahájené 1. května 1873 ve vídeňském Prátru," vysvětluje kurátorka výstavy Andrea Husseiniová.

Výstava představuje šperkovnici, sklo, porcelán, jeden kus nábytku, intarzii i vzorníky textilií. "Je to zvláštní, ale inventární číslo jedna ve sbírce užitého umění chybí, proto i na výstavě začínáme dvojkou, tedy pohárem s kruhy z Maghribu, který muzeum zakoupilo na světové výstavě ve Vídni," říká kurátorka.

Exponát z výstavy 1 2 3 4 5 Exponát z výstavy 1 2 3 4 5

Úplně první zakoupený předmět byl do sbírky zapsán 20. října 1874, šlo o čínskou vázu, jejíž osud je dnes už neznámý – byla pravděpodobně vyřazena ze sbírek v šedesátých letech, podobně jako sádrový "Michelangelův" Mojžíš – ten je však dnes zpátky v galerii.

"Sádrová kopie Mojžíše, jehož originál je na hrobě papeže Julia II. v Římě, původně sloužila studijným účelům, studenti se podle sochy učili malovat. Ze sbírky byla vyřazena a dlouhou dobu byla k dispozici žákům brněnské Střední školy umění a designu. Na výstavu jsme si sochu půjčili, ale studenti jí během seminářů nalakovali narůžovo jeden nehet na noze," směje se Andrea Husseiniová.

Sádrová socha Mojžíše

Zvláštní je, že podstavec, na němž Mojžíš před padesáti lety stával ve vstupní hale muzea, se zachoval – dnes na něm socha stojí znovu. Podobné příběhy se vážou k většině vystavených předmětů. Muzeum je koupilo za zlatky, koruna byla v Rakousko-Uhersku zavedena až v roce 1892.

Většina z exponátů je vystavená vůbec poprvé, přitom jsou zavřené ve sbírkách už více než sto třicet let. Podobný osud jako Mojžíš mají i další sochy ze souboru sádrových odlitků, které galerie nakoupila krátce po svém založení a v šedesátých letech se jich tehdejší vedení zbavilo převedením na jiné instituce.

Teď zdobí chodbu v Ústavu klasických studií Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně – tam jim nalakování nehtů nehrozí, spíš inspirují studenty latiny a řečtiny.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Obraz Chudý kraj od Maxe Švabinského na výstavě Světlo v obraze v Jízdárně...
VIDEO: Na Pražském hradě jsou k vidění stovky tváří impresionismu

V Jízdárně Pražského hradu začíná v pátek výstava Světlo v obraze, která si dala za cíl zeširoka představit český impresionismus. Kromě stovek děl českých...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.