Ostatně také vynikající film Malý Čcheung, jehož režisér Fruit Čchang si odvezl Stříbrného leoparda, měl s lidovou Čínou společné jen to, že Hongkong, kde vznikl a kde se jeho příběh odehrává, přešel před třemi lety pod čínskou správu. Dvojici děl, jež znovu potvrdila, že nejzajímavější filmy vznikají v současné době na Dálném Východě, ještě doplnil japonský film Světluška teprve jedenatřicetileté Naomi Kawase, jehož si sice hlavní porota nepovšimla, ale zato ho vyznamenala Cenou mezinárodní kritiky porota FIPRESCI.
Méně objevný ve volbě estetických prostředků, nicméně pozoruhodný svým nenápadným, ale účinným vyjádřením morálních postojů byl film Mua Oi, po dlouhé době první dílo, přicházející z Vietnamu. Jeho tvůrce Dang Nhat Minh, v podstatě jediný vietnamský režisér známý v Evropě, se soustředil na intimní příběh z všedního života dnešní Hanoje, nicméně i tak v něm napovídá mnoho o minulosti i současnosti vietnamské společnosti.
Z evropských filmů oslovily hlavní porotu nejvíce Manila, chorální portrét cestujících, čekajících na opožděný odlet letadla, z dílny mladého německého tvůrce Romualda Karmakara, jenž dostal Stříbrného leoparda, a také historická studie z dob inkvizice Itala Paola Benvenutiho s názvem Gostanca z Libbiana; ta dostala Zvláštní cenu poroty. Oba tituly byly založeny převážně na dialogu a oba patřily k tomu typu filmů, kde člověka skoro víc zajímá přečíst si předlohu, podle níž vznikly. K vrcholům současného filmového umění rozhodně nepatřil silně kýčovitý německý film, který režisér Philip Göring obdařil bůhvíproč francouzským názvem Amour, Argent, Amour (Láska, peníze, láska) - ale jeho hlavní představitelka Sabine Timoteová získala Bronzového leoparda za herecký výkon.
Druhého Bronzového leoparda udělila porota třem představitelům z méně ambiciózní, ale o to zdařilejší rakouské tragikomedie Floriana Flickera Přepadení. Východní Evropa už tradičně v soutěži letošního Locarna absentovala - při pohledu na některé některé soutěžní filmy ovšem nutno dodat, zda pro Západ prostě jen nevyšla z módy. Na druhé straně je organizátory třeba vyzvednout za skvěle připravenou retrospektivu nazvanou Jiné dějiny sovětského filmu (1926 až 1968), věnovanou známým sovětským filmařům, i těm, kteří byli ve své době odsouzeni k zapomenutí.
Zlatého leoparda za svůj film Baba převzal 12. srpna na 53. mezinárodním filmovém festivalu ve švýcarském Locarnu čínský režisér Šuo Wang. Jeho vítězný snímek nemohl být v Číně uveden. |