Cenu za přínos světové kinematografii získal na v sobotu ukončeném festivalu americký režisér, válečný kameraman Richard Leacock.
Během tří dnů běžela na plátnech dvou kinosálů více než stovka filmů, z toho tři premiérově. Zatímco loňský ročník nabídl to nejzajímavější ze světových festivalů, letošní se zaměřil zejména na český dokument. Vedle soutěžních filmů diváci zhlédli kompletní dílo režiséra Vachka. Sekce Zaostřeno byla věnována ruskému režisérovi Alexandru Sokurovovi a v retrospektivě mohli diváci vidět téměř kompletní dílo francouzského režiséra Raymonda Depardona. V reprezentativním desetiletém záběru, mapujícím proměny, byly představeny studentské filmy.
|
Festivalové sekce |
|
Soutěž |
|
Reflexe/odrazy |
|
Zvláštní uvedení |
|
Zaostřeno na Alexandra Sokurova |
|
Retrospektiva Raymonda Depardona |
|
Retrospektiva Karla Vachka |
|
Film a hudba |
|
FAMU a VŠMU |
Třídenní náročný program mezinárodního festivalu zvládala i tentokrát hrstka mladých organizátorů, kteří si na svá bedra kladou rok od roku těžší břemena. Problémy byly s propagací a občas i s časovými skluzy.
|
Reportáž z festivalu |
Páteční večerní projekcí světové premiéry filmu Ivana Vojnára "Proroci a básníci" skončila jihlavská přehlídka soutěžních dokumentů. Soutěži se účastnilo celkem sedm filmů z české dokumentární tvorby. Připomeňme v krátkosti jejich tituly.
Ve středu měl premiéru projekt trojice režisérů Miroslava Janka, Romana Vávry a Víta Janečka "Bitva o život", který je jakýmsi obrazem reality vesnického života v obci zvané Bystrá. Film sklidil velký ohlas a debaty se účastnili všichni jmenovaní autoři.
Ve čtvrtek byly na programu celkem čtyři soutěžní snímky. Nejdříve dokument "O babičce" Michaely Pavlátové, která kombinovala animační a dokumentární techniku. Svůj samostatný film "Houba" dále uvedl Vít Janeček. Ten pomocí jednoho z "aktérů" filmu, vášnivého mykologa, jenž objevuje na skládce zolovnatělých kamenů žijící rostliny, dokazuje, že život nemůžeme s našimi znalostmi nikdy pochopit. Sám o svém filmu řekl, že ty houby, ten samotný mykosystém působí na naše formální myšlení a my vlastně vedeme houbový dialog. V kině Sokol se projekce svého filmu "Maturita v listopadu" účastnil i Jiří Krejčík. Tomu se až po deseti letech povedlo dokončit a uvést dokument o studentech jednoho gymnázia, kteří se vzepřeli v listopadu 1989 zlovůli a omezování svobody svého ředitele. Na otázku z publika reagující ne recenzi Mirky Spáčilové, jak mohl vystupovat v roli samozvaného soudce, Krejčík odpověděl: "Dříve než jsem na gymnázium jel, zašel jsem s obdrženými dopisy na ministerstvo školství, které mi vystavilo pověření k prošetření věci. Proto mne i profesoři gymnázia brali jako autoritu." Po skoro dvouhodinové diskuzi následoval film Věry Chytilové "Vzlety a pády", jenž je portrétem tří fotografů.
V pátek soutěž pokračovala filmem Karla Vachka "Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie)". Tento film svou metráží dvě stě padesáti čtyř minut vybočuje z řady "normálních" dokumentů a patří k typickým Vachkovským filmům. Tyto filmy kladou důraz na výpovědní hloubku a obrazová bohatost je podřízena "velkým hlavám" před kamerou. Výpovědi jsou střípkovitě poskládány do filmového eseje románových rozměrů. Večer přehlídku soutěžních dokumentů zakončil film Ivana Vojnára "Proroci a básníci". Dokument Vojnár sestříhal z patnácti hodinového materiálu do devadesátiminutového celku, v němž vystupující obyčejní i "neobyčejní" lidé řeší svůj postoj k životu a ke světu.
Páteční událostí byl také otevřený seminář Richarda Leacocka. V sále kina Dukla se sešlo k diskuzi nemnoho lidí, avšak podařilo se vytvořit názorově pestré publikum. To bylo vhodným oponentem Leacockovým radikálním názorům. Například když americký dokumentarista Leacock tvrdil, že na kinofilm nemá smysl točit, že jen DVD má budoucnost a poskytuje mnoho možností, strhla se v sále vlna nevole. Lidé v sále tvrdili, že se projekce v kině nedá s digitálem srovnat, a že stále budou lidé, kteří preferují promítání v kině.
V sobotu dopoledne zasedla pětičlená komise, aby vyhodnotila soutěžní filmy a vybrala vítězný snímek. Už složení komise napovídalo, jakým směrem se jejich výběr bude soustředit. Dal se očekávat úspěch spíše esejistického a básnivého dokumentu. Organizátoři se snažili vybrat členy komise z různých skupin lidí, ale výsledný efekt byl spíše opačný, když k určení vítěze nepotřebovali více než patnáct minut. V komisi zasedl básník a filmový kritik Andrej Stankovič, profesor literatury Jihlavského gymnázia Zdeněk Krásenský, český dokumentarista žijící v Americe Robert Buchar, který vystudoval katedru kamery na pražské FAMU, filmový kritik Jiří Cieslar a student druhého ročníku katedry dokumentární tvorby FAMU Petr Zahrádka. Ti se celkem rychle shodli na vítězném dokumentu Karla Vachka "Bohemia docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce (Božská komedie)". Ten tedy nakonec na večerním slavnostním zakončení obdržel cenu IV. Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě.
