Neskutečný, a přece reálný příběh zpracoval Felix Mitterer ve své hře V jámě lvové. Městské divadlo v Brně tento pozoruhodný text, který má předobraz v životních osudech židovského herce Lea Reusse, uvedlo jako první tuzemská scéna. Nadaného umělce fašističtí kolegové potupně vyhnali z berlínského divadla. Leo Reuss se však v přestrojení za tyrolského horala a prototyp rasově čistého árijce v roce 1937 vrátil na vídeňská jeviště. Nepoznaný slavil mimořádný úspěch.
Mitterer, který nyní žije v Irsku, si do Brna na premiéru zajel. Nad zdejší inscenací se drobný a skromný muž, který za svou jevištní, rozhlasovou, televizní, filmovou i prozaickou tvorbu obdržel šestnáct cen, rozplývá.
* Tak co své hře v české premiéře říkáte?
Bylo to báječné představení. A zejména proto, že bylo pokorné. Moc se mi líbila jednoduchá scéna ve formě šikmy. Hercům velmi pomohla. Byla zřetelná a rafinovaná.
* Jak jste vůbec objevil téma?
Každý člověk ve Vídni Reussův příběh zná. Sám jsem ke konci sedmdesátých let pracoval jako herec, i když jsem tento obor nikdy nestudoval. Vroce 1979 jsem dostal hlavní roli Egona Schieleho v televizním filmu. Herecké nabídky se množily. Já si ale tehdy musel vybrat a zvolil jsem dráhu dramatika. Předsevzal jsem si tenkrát, že jednou tuhle hru napíšu. Trvalo to ale celá desetiletí.
* Hlavní hrdina převlečený za tyrolského křupana mluví svérázným dialektem. Tvrdíte, že i proto je vaše hra nepřeložitelná. Zuby si na ni přestal z tohoto důvodu brousit i Hollywood. Čeština je první jazykovou transkripcí hry V jámě lvové?
Hra byla přeložena pouze do angličtiny. Hráli ji jednou v Oxfordu. Herec tenkrát střídal angličtinu se skotským dialektem. Poprvé můj text uvedli ve Vídni v roce 1997, tedy v místě, kde se příběh odehrál. Obecně ale není vůle příliš hru hrát, i když rakouských inscenací bylo hodně. Hollywood skutečně toužil po tomto příběhu, nevěděli však, jak vystihnout jazykovou proměnu hrdiny.
* Váš text je nejen závažný, ale i nesmírně napínavý. Proč tedy ta odtažitost?
Hlavním důvodem je asi jeho (anti)semitské téma. Téma rasových předsudků. Toho se německy mluvící země dodnes bojí. Potom je nesmírně těžké najít ve scénáři rovnováhu mezi komedií a tragédií. Tento kus občas svádí k přehánění. Herci se v něm musí držet při zemi.
* Židovský protagonista místo odvety svému okolí zvolí nenápadný a nepomstychtivý odchod zpět do Tyrol. Nechtěl jste dramatičtější konec, kdy všechny kolem včetně sebe do té jámy lvové skutečně strhne?
Hra měla asi pět konců. Kdyby udělal to, co říkáte, tak by samozřejmě nepřežil. Takto měl skutečný Reuss možnost emigrovat do Ameriky. Cynicky dodám, že se mu tak v hollywoodských filmech otevřela i příležitost hrát nacisty. Každý člověk chce přežít.
* Proč jste se před pár lety s rodinou odstěhoval do Irska?
My jsme chtěli někam pryč. Žena je malířka. Naše dítě se chtělo učit anglicky. Navíc třiapůlmilionové Irsko má na tento počet obyvatel pět nositelů Nobelovy ceny za literaturu. Navíc je to krásná země. Můžete dosyta tancovat, pít pivo, zpívat. Kouřit už bohužel ne. Jako silný kuřák budu asi muset jinam.
* Ale jste stále v Irsku šťastný?
Nejmenuji se bezdůvodně Felix. Měli jsme být dvojčata, matka nás chtěla pojmenovat Adam a Eva. Sestřička však zemřela hned po narození. Bez Evy neměl Adam smysl. Matčina známá navrhla Felixe. Jsem skutečně dítě štěstěny, všechny mé sny se splnily. Už jako desetiletý jsem se chtěl stát spisovatelem.
